Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Vědecká návratová družice „Bion-M-2“ vynese do vesmíru do výšky 800 km živé organismy

Vědecká návratová družice „Bion-M-2“ vynese do vesmíru do výšky 800 km živé organismy

06.10.2016

Myši a mouchy se v ruské vědecké družici „Bion-M-2“ během chystaného letu vznesou do pro živé tvory rekordní výšky, sděluje TASS (Informační tisková agentura Ruska). Informovalo o tom raketové a kosmické středisko Progress v Samaře na základě výsledků Rady hlavních konstruktérů.

Výjimečnost nadcházející mise spočívá v tom, že kosmický přístroj „Bion-M-2“ bude obíhat na pracovní oběžné dráze ve výšce 800 km, což je mnohem výše než oběžná dráha Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Kromě amerických astronautů při expedici na Měsíc tak vysoko biologické objekty ještě nelétaly“, zdůraznila tisková služba střediska.

Celkem se na palubě kosmické laboratoře, jejíž start se plánuje na rok 2021, dostane do vesmíru 75 myší a mouchy, jejichž počet zatím není znám. Na družici se předpokládá instalace 18 souprav vědecké aparatury, plánuje se realizace 27 experimentů. Konkrétně pokusy na myších prozkoumají vliv stavu beztíže a záření na živé organismy a vytvoření systému ochrany při dlouhodobých kosmických letech.
Na ruské sondě Bion-M-2 poletí i český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření. Podrobnosti najdete v rozhovoru s Michalem Václavíkem na http://www.kosmonautix.cz/2016/08/uspeli-jsme-v-celosvetove-konkurenci-rika-o-ceskem-pristroji-michal-vaclavik/.

Je třeba poznamenat, že je v plánu podstatně změnit vybavení systému podpory života myší, bude nainstalován nový kamerový systém. Také je v plánu provedení několika experimentů na zpracování organických zbytků pomocí mikroorganismů, což bude využito při letech do vzdáleného vesmíru. Budou provedeny i další experimenty, např. vytvoření analogie kostní dřeně, což bude mít praktický význam pro léčbu takových nemocí jako je rakovina krve.

Velká část zařízení bude pocházet z družice „Bion-M-1“, ale bude instalována i řada nových systémů. Např. základem soustavy napájení budou lithium-iontové akumulátorové baterie, které byly odzkoušeny na družici „AIST-2D“, rovněž vyvíjené v RKC Progress.

Program „Bion“ – řada ruských kosmických přístrojů určených pro biologický výzkum, včetně studia vlivu záření a stavu beztíže na živé organismy. Ústřední částí programu bylo vypuštění dvanácti umělých družic řady Bion se živými organismy na palubě.

První družice pod názvem „Kosmos-605“ byla vypuštěna v roce 1973. Družice Bion byly v letech 1973–1996 vynášeny nosnými raketami Sojuz, případně Sojuz-U, z kosmodromu Pleseck.

Bion 1 (1973) – cílem byl výzkum vlivu beztíže na živé organismy. Do vesmíru bylo vyneseno 45 vzorků.
Bion 2 (1974) – cílem bylo zkoušení ochrany před kosmickým zářením a vliv dlouhodobého stavu beztíže na krysách, želvách, hmyzu a mikroorganismech. V návratovém modulu byly umístěny biologické experimenty, bylo sledováno působení různých dávek záření v beztíži na 35 laboratorních krys, čímž byly modelovány radiační podmínky při desetidenním pobytu kosmonautů mimo radiační pásy Země. Mezi dalšími biologickými objekty byly želvy, hmyz, různé mikroorganizmy a nižší houby. Zkoumaly se též metody ochrany před kosmickým zářením s využitím elektrostatických polí.
Bion 3 (1975) – program se stal mezinárodním (kromě Sovětského svazu také USA, Francie a Československo) a poprvé proběhly pokusy s využitím centrifugy. Na palubě byly krysy, tkáňové kultury, rostliny, hmyz (mušky), houby, rybky a středoasijské želvy.
Bion 4 (1977) – pokračoval ve zkoumání vlivu beztíže a umělé tíže. Na palubě byly krysy.
Bion 5 (1979) – zjišťoval se vliv beztíže na vývoj zárodků savců a ptáků.
Bion 6 (1983) – poprvé byly na palubě i dva samci opic druhu makak rhesus, pokusy s opicemi pak pokračovaly až do programu Bion 11.
Bion 7 (1985), Bion 8 (1987), Bion 9 (1989), Bion 10 (1992), Bion 11 (1996).

V roce 2013 byla vypuštěna první družice řady „Bion-M“.

Bion-M-1 byla modernizovaná návratová družice, vynesla ji raketa Sojuz 2-1a z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bylo 8 mongolských pískomilů, 45 myší, 15 gekonů, asi 20 hlemýžďů, akvarijní rybky cichlidy, sladkovodní korýši, řasy, hmyz, vodní rostliny, semena a bakterie. Let trval 30 dní, bylo provedeno více než 70 experimentů. Poté se všechny biologické objekty vrátily na Zemi v návratovém modulu. Výsledky této mise budou využity ke zlepšení systému zdravotní péče dlouhotrvajících pilotovaných letů a lidské činnosti v extrémních podmínkách.

 

Redakčně upraveno a doplněno.

Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/32248/

autor: Naďa Lenžová


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz