Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Kuiperův pás, obrovský disk překypující ledovými tělesy včetně Pluta a nacházející se těsně za oběžnou dráhou Neptunu v naší Sluneční soustavě, vykazuje u svých objektů zajímavou barevnou paletu od jasně bílé až po tmavě načervenalou. Tento výrazný barevný rozsah, jedinečný mezi všemi populacemi Sluneční soustavy, dlouho zůstával záhadou. Mezi vědci převládá teorie, že různé barvy pravděpodobně pocházejí z trvalého ovlivňování povrchových organických materiálů galaktickým kosmickým zářením.
Nová studie vedená výzkumníky z University of Hawaiʻi (UH) na Ústavu chemie v Mānoa replikovala prostředí v Kuiperově pásu, aby zjistila, co způsobuje řadu barev na površích objektů Kuiperova pásu bohatých na uhlovodíky, což poskytuje řešení dlouhodobého problému v astrofyzice. Studie byla nedávno publikována v časopise Science Advances.
Výzkumný tým pod vedením profesora Ralfa I. Kaisera provedl špičkový výzkum na UH Mānoa. Použili experimenty s ultravysokým vakuem a provedli komplexní analýzy ke zkoumání vývoje barev a jejich zdroje na molekulární úrovni, kdy galaktické kosmické záření působilo na uhlovodíky, jako je metan a acetylen, za podmínek podobných v Kuiperově pásu.
Zjistilo se, že aromatické (organické molekuly s kondenzovanými benzenovými strukturami) strukturní jednotky obsahující až tři prstence v chemickém vzorci (viz obrázek v úvodu článku), například v chemických sloučeninách fenantren, fenalen a acenaftylen, propojené mezi sebou vodíkovými můstky, hrají klíčovou roli při vytváření načervenalých barev. Experimenty prokázaly úroveň molekulární složitosti galaktického kosmického záření ovlivňujícího uhlovodíky a poskytly pohled na roli, kterou hrají ledy vystavené radiaci v rané produkci biologických prekurzorových molekul.
„Tento výzkum je kritickým prvním krokem k systematickému odhalení nosičů molekulárních jednotek odpovědných za povrchy objektů Kuiperova pásu bohatých na uhlovodíky,“ řekl Kaiser. „Protože astronomické detekce také registrovaly například čpavek, vodu a metanol na površích objektů Kuiperova pásu, další experimenty s působením kosmického záření na tyto ledy doufejme odhalí povahu skutečné barevné rozmanitosti objektů Kuiperova pásu na molekulární úrovni.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/scientists-solve-colorful-kuiper-belt-mystery/ a https://sciencesprings.wordpress.com/tag/scientists-have-speculated-that-the-coloration-is-likely-the-result-of-prolonged-exposure-to-the-radiation-of-organic-materials-by-galactic-cosmic-rays/
autor: František Martinek