Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Perseidy aneb Slzy Svatého Vavřince

Perseidy aneb Slzy Svatého Vavřince

04.08.2014

Po roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12.-13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a 4h ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu. 


Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.

Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.
Radiant roje 

Slzy svatého Vavřince

První záznamy o Perseidách pochází z Číny z roku 36 n.l., ve kterých je uvedeno, že během jedné noci bylo pozorováno více než 100 meteorů. Do 11. století se nachází četné odkazy v čínských, japonských a korejských záznamech, zatímco v období mezi 12.-19. století neexistují skoro žádné. Měsíc srpen nadlouho zůstal měsícem hojnosti meteorů, a to hlavně kolem 10. srpna, kdy každoročně probíhají oslavy svatého Vavřince. Proto se Perseidy někdy lidově nazývají „Slzy svatého Vavřince“.
Ten byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Byl však popraven, protože neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdalmu majetek. Raději ho rozdal chudým. Po této události prý padaly z nebe několik dní třpytivé slzy a proto vzniklo toto označení.

Novodobější historie a kometa Swift-Tuttle

Za objevitele Perseid je považován Adolphe Quetelet z Belgie, který v roce 1835 oznámil, že pozoroval spršku meteorů s aktivitou v srpnu, jež vycházela ze souhvězdí Persea.První pozorovatel, který však poskytl údaje o hodinových počtech byl o čtyři roky později byl E. Heis (Münster). Až o mnoho let později se ukázalo, že se jedná o meteory, jejichž mateřským tělesem je periodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Na shodu dráhy Perseid s touto kometou jako první upozornil italský astronom Giovanni Schiaparelli. 

Více radiantů 

Analýza radiantů Perseid ukazuje jejich složitost. Hlavní radiant se nachází v blízkosti hvězdy eta Persei, ale aktivní jsou i jiné vedlejší radiany. Již v roce 1879 W.F.Denning (Anglie) poukázal na to, že zjistil další dva radianty z okolí hvězd chi a gamma Persei. Druhý jmenovaný radiant je nejaktivnějším sekundárním radiantem a zdá se, že byl často pozorován během dvacátého století , a to převážně teleskopickým pozorováním. 

Celkový radiant meteorického roje Perseid (, tj. 17173 vícestaničních drah).Zdroj:EDMONd

Videopozorování meteorů a databáze EDMOND

Celkem je v databázi EDMOND 17173 drah Perseid, pro výpočet střední dráhy proudu Perseid je pak použito 8670 drah s kritériem podobnosti drah D´= 0,03 (Drummondovo kritérium). Geocentrická rychlost vg= 58,7+-0,8 km/s, velká poloosa a=10,6 AU, perihelium q=0,9 AU, excentricita e=0,9 a sklon střední dráhy i=112,9 stupně (retrográdní dráha). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol=139,5+-2,2 (12.8.) a radiant má polohu RA=47,3+-3,4 a DEC 57,8+-1,2. 
8670 drah Perseid pro výpočet střední dráhy proudu, autor: Jakub Koukal

Na závěr 

Výhodou tohoto roje je jeho aktivita v letních měsících, proto může tento roj pozorovat úplně každý a nemusí mít žádné zvláštní vybavení. Stačí se lehnout pod hvězdnou oblohu a koukat nahoru. 

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje