Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Experiment GRAPES-3 v indickém Ooty, provozovaný Tata Institute of Fundamental Research, objevil nový prvek v protonovém spektru kosmického záření o energii asi 166 tera-elektronvoltů (TeV) při měření spektra v rozsahu od 50 TeV po něco málo přes 1 peta-elektronvolt (PeV). Pozorovaný rys naznačuje potenciální přehodnocení našeho chápání zdrojů kosmického záření, urychlovacích mechanismů a jejich šíření v naší Galaxii.
Studii vedl Pravata K. Mohanty, hlavní řešitel experimentu GRAPES-3 a člen fakulty Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji. Zjištění byla publikována ve Physical Review Letters.
Kosmické záření bylo objeveno před více než stoletím. Je považováno za nejvíce energetické částice ve vesmíru. Naše planeta je jimi neustále bombardována z vesmíru téměř rovnoměrně ze všech směrů konstantní rychlostí. Vstupují do zemské atmosféry a vyvolávají spršku částic, které putují k zemskému povrchu téměř rychlostí světla. Částice spršky tvoří elektrony, fotony, miony, protony, neutrony atd.
Kosmické záření bylo pozorováno v pozoruhodně širokém energetickém rozsahu (10^8 až 10^20 eV). Tok částic kosmického záření prudce klesá s narůstající energií.
Zlom v protonovém kosmickém záření při asi 3 PeV známý jako „Knee“, který byl objeven asi před sedmi desetiletími, je považován za maximální energii pro urychlení kosmického záření v rámci galaktických zdrojů. Popis spektra kosmického záření až po zlomovou energii byl dlouho navrhován a vysvětlován různými modely. Toto pozorování v rámci experimentu GRAPES-3 ukazuje novou vlastnost záření nad 100 TeV.
S využitím kombinace hustého pole scintilačních detektorů a velkoplošného mionového detektoru shromáždili vědci v experimentu GRAPES-3 data se sběrnou plochou několik tisíckrát větší než vesmírné detektory, což umožnilo podrobnější zkoumání kosmického záření nad 100 TeV, kde měření ve vesmíru postrádá přesnost kvůli nízkým statistikám.
Fahim Varsi a další členové týmu analyzovali podmnožinu asi 8 milionů událostí spršky kosmického záření zaznamenaných těmito detektory, kteří k měření spektra kosmického záření použili počítačové simulace náročné na počítačový čas.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-02-kink-proton-spectrum-knowledge-cosmic.html
autor: František Martinek