Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.
Startovní okno pro lety k Venuši se otevírá v období od 30. května do 20. června 2026, optimální datum startu přitom je 9. 6. 2026. Pokud se start nestihne, záložní startovní okno se předpokládá ve dnech 25. 12. 2027 až 16. 1. 2028, optimální datum startu je 6. ledna 2028. K navedení na meziplanetární dráhu bude využit existující ruský urychlovací blok Briz-M nebo připravovaný perspektivní kyslíko-vodíkový urychlovací blok KVTK. Všechno bude záviset především na financování a možnostech ruské strany.
NASA zvažuje, že se zapojí několika příspěvky v podobě vědeckého a přístrojového vybavení. Zaprvé by to mohla být mobilní atmosférická platforma či sonda v podobě aerostatu. Jejich úkolem bude vznášet se v oblacích při unášení vanoucími větry po dobu několika týdnů, což je velmi důležité při výzkumu rotace atmosféry a určení povahy doposud nevysvětleného původu pohlcování ultrafialového záření. Další možností je vývoj a výroba výsadkových modulů s dlouhou životností, které budou rozmístěny po povrchu planety a mohly by ve zdejším žáru a vysokém tlaku fungovat až několik měsíců. Jako doplňkové vybavení mise se zvažuje vypuštění subdružice na oběžnou dráhu kolem Venuše za účelem výzkumu plazmového obalu planety.
Podle plánů z roku 2013 zahrnoval projekt sondy VENĚRA-D umělou družici na oběžné dráze kolem Venuše s plánovanou životností více než dva roky, malou subdružici, přistávací sondu typu Vega s předpokládanou aktivní činností v trvání tří hodin a přistávací modul s dlouhodobou životností, která by měla na povrchu planety fungovat minimálně jeden den.
Společná vědecká pracovní skupina pro výzkum Venuše pomocí kosmické sondy VENĚRA-D zahrnující zástupce Ruska a USA byla ustanovena v roce 2013. O rok později byla její činnost pozastavena; znovu začala pracovat v říjnu 2016. Hlavním úkolem společné komise je stanovení vědeckých cílů výzkumu Venuše a rozpracování návrhu mise na základě ruského projektu VENĚRA-D s možnou účastí NASA.
Venuše fascinovala astronomy celá desetiletí. Ve srovnání se Zemí má podobné složení a velikost, naopak rotuje velmi pomalu, a navíc v opačném směru. Hustá atmosféra této kamenné planety uvěznila teplo v důsledku překotného skleníkového efektu, což vedlo k vytvoření nejteplejší planety ve Sluneční soustavě s povrchovou teplotou dostačující k tavení olova. Zběžné pohledy pod vrstvu oblačnosti odhalily přítomnost vulkánů a komplikovaný povrch planety.
„Zatímco Venuše byla dlouhou dobu považována za sestru Země, máme se toho o této planetě hodně co učit, včetně zjištění, zda kdysi Venuše měla na svém povrchu oceány vody a zda v nich mohl existovat život,“ říká Jim Green, ředitel Planetary Science Division at NASA Headquarters ve Washingtonu. „Na základě znalostí procesů probíhajících na Venuši a Marsu máme mnohem komplexnější obraz o vývoji terestrických planet v průběhu času a získali jsme náhled na minulost, současnost i budoucnost Země.“
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/33553/, https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-studying-shared-venus-science-objectives-with-russian-space-research-institute a http://press.cosmos.ru/rabochaya-gruppa-po-proektu-venera-d-obsudila-zadachi-i-vozmozhnosti-izucheniya-venery
autor: František Martinek