Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu, snad již v roce 2030.
MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.
Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.
Mars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních několika letech vyslala NASA několik sond a vozítek. Nejnovější robotické vozítko Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a Mount Sharp. Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se transformoval do suché, pusté krajiny?
Průzkum Marsu, NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to zatím nejdál, kam by se astronauti vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html
autor: Sylvie Gorková