Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Indie začala s průzkumem povrchu Měsíce pomocí roveru ve čtvrtek 24. srpna 2023, den poté, co se stala první zemí, která přistála s landerem poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce. Rover Pragyan – „Moudrost“ v sanskrtu – vyjel z přistávacího modulu několik hodin poté, co poslední milník v indickém ambiciózním, ale cenově zvýhodněném vesmírném programu vyvolal obrovské oslavy po celé zemi.
„Rover sjel z přistávacího modulu a Indie se vydala na procházku po Měsíci!“ zveřejnila Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ve čtvrtek. Šestikolový rover na solární pohon se bude pohybovat po relativně nezmapované oblasti a během dvoutýdenní životnosti přenášet snímky a vědecká data. Úspěšné přistání mise Chandrayaan-3 přišlo jen pár dní poté, co se ve stejné oblasti zřítil ruský lander Luny 25.
Přichází také čtyři roky poté, co předchozí indická lunární mise Chandrayaan-2 selhala během svého závěrečného sestupu, což bylo v té době považováno za obrovskou překážku pro její vesmírný program. Indie se však neustále vyrovnává úspěchům zavedených zemí v oblasti vesmírných sond. Chandrayaan-3 upoutal pozornost veřejnosti od svého vypuštění před téměř šesti týdny před tisíci jásajícími diváky. Politici uspořádali hinduistické modlitební rituály, aby si přáli úspěch mise, a školáci sledovali poslední okamžiky jejího sestupu z přímých přenosů ve svých třídách.
„Cítím se velmi hrdý. Indie dala svému jménu zazářit,“ řekl agentuře AFP Bhagwan Singh, obchodník v hlavním městě Dillí. „Je to pro nás velmi šťastný okamžik.“ Premiér Indie Naréndra Módí ve středu prohlásil, že úspěšné přistání na Měsíci, které se dříve podařilo pouze Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně, bylo triumfem „celého lidstva“.
Elon Musk, jehož firma SpaceX je lídrem v komerčních vesmírných startech, přistání označil za „super cool“. Indická mise trvala mnohem déle, než dosáhla Měsíce, v porovnání s lety Apollo v 60. a 70. letech 20. století, které dorazily k Měsíci během několika dní. Chandrayaan-3 byl vypuštěn na méně výkonné raketě a musel několikrát oběhnout Zemi, aby získal rychlost, než se vydal na svou měsíční cestu.
Indie má poměrně nízkorozpočtový vesmírný program, který však od prvního vyslání sondy na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2008 značně narostl na velikosti a hybnosti. Chandrayaan-3 má cenu 74,6 milionů dolarů – mnohem nižší než mnoho misí z jiných zemí a svědčí o skromném indickém kosmickém inženýrství. Odborníci tvrdí, že Indie dokáže udržet nízké náklady kopírováním a adaptací stávajících technologií a díky množství vysoce kvalifikovaných inženýrů, kteří vydělávají zlomek mezd jejich zahraničních protějšků.
V roce 2014 se Indie stala první asijskou zemí, která vyslala na oběžnou dráhu Marsu sondu, a v září letošního roku plánuje vyslat sondu k výzkumu Slunce. ISRO má v příštím roce také zahájit třídenní misi s posádkou na palubě kosmické lodi na oběžnou dráhu Země. Plánuje také společnou misi s Japonskem s cílem vyslání další sondy k Měsíci do roku 2025 a orbitální misi k Venuši během příštích dvou let.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-08-indian-rover-exploring-moon-south.html a https://scitechdaily.com/isros-moonshot-indias-chandrayaan-3-successfully-lands-on-the-moon/
autor: František Martinek