Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Evropská astronomie - výhled na 20 let

Evropská astronomie - výhled na 20 let

01.12.2008

ESO 043/08 tisková zpráva

Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.

Evropa dnes disponuje nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti a vytvořili tzv. Cestovní mapu - jakýsi plán, který je umožní realizovat co nejefektivněji.

V roce 2007 byla připravena Vědecká vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách. Nyní Evropská astronomie představuje ucelenou Cestovní mapu, plán na příštích 20 let, jak koordinovat národní a veřejné investice, aby bylo vědeckých vizí dosaženo z finančního hlediska co nejefektivněji. Výhled připravila síť ASTRONET. Ta je zaštiťována evropskou vědeckou komunitou, podporovaná Evropskou komisí a řízená National Institute for Earth Sciences and Astronomy (INSU) of the CNRS. Členem této sítě je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i..

Shodnout se na prioritách evropské astronomie v rámci různorodé vědecké komunity nebylo jednoduché. ASTRONET došel ke svým závěrům až po celé řadě seminářů a široké diskuzi. Výsledkem je plán vytvořený astronomy z 28 členských a přidružených zemí EU.

Na sepisování Cestovní mapy se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Ti ze 100 vizí roku 2007 vybrali soubor nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny. Při výběru dbali vědci na řadu hledisek - od globální spolupráce na největších projektech až po potřebu získat a vycvičit kvalifikované mladé vědce a inženýry. Celá Cestovní mapa je dostupná na webu ASTRONETu


Výběr nejdůležitějších projektů

Největší pozemní projekty:

  • Evropský velmi velký dalekohled (E-ELT) – bude s velkým odstupem největším optickým dalekohledem, jaký kdy byl v historii postaven. Jeho 42 metrů velké segmentové zrcadlo bude studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření.
  • Square Kilometre Array – obrovský radioteleskop tvořený sítí antén. Projekt SKA neřídí jen Evropa, ale celosvětové konsorcium.

Vědecky důležité přístroje v nižší cenové kategorii:

  • 4 metrový Evropský sluneční dalekohled – bude postaven na Kanárských ostrovech (členem konsorcia EAST - European Association for Solar Telescopes pro stavbu tohoto dalekohledu je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.).
  • Síť specializovaných optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a dalších zdrojů záření z vesmíru o vysokých energiích.
  • Podvodní dalekohled pro detekci neutrin – částic menších než atomy, které dokáží proletět celou Zemí a přinést informace o některých bouřlivých jevech ve vesmíru.

Hlavní a největší mise v kosmickém výzkumu:

  • mise pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr
  • rentgenová mise pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech
  • dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.


Stejně náročné, ale levnější kosmické mise:

  • odhalování tajemství temné energie a temné hmoty
  • porozumění fungování naší hvězdy Slunce do nejmenších detailů

Cestovní mapa kromě jiného obsahuje doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad již existujících vědeckých zařízení a určuje potřebu lepšího přístupu k nejmodernějším výpočetním a laboratorním zařízením. Evropští vědci si také uvědomují důležitost při informování veřejnosti a náboru nových studentů přírodovědných a technických oborů evropských univerzit.

Evropa dává ročně na astronomii přibližně 2 miliardy euro. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst o 20 %.  Není to mnoho, uvážíme-li, že se jedná o 1 euro ročně na každého obyvatele EU.


* Česká verze ESONews 43/2008 není překladem originální tiskové zprávy ESO, ale přejatou verzí Tiskového prohlášení ČAS k témuž tématu.


 

Zdroj

Obrázky ESOnews 43/2008

 

Odkazy:

Tiskové prohlášení ČAS (doc)

ASTRONET: průřez Cestovní mapou (pdf, 4,55 M) a plná verze Cestovní mapy (39 M)

The European Extremely Large Telescope, E-ELT: Evropský velmi velký dalekohled

The Square Kilometre Array radioteleskop: animace

Sonda ExoMars: animace


 
Kontakty:

Guy Monnet, ESO ASTRONET Coordinator, E-mail: gmonnet@eso.org, Mobile: +49 171 407 6882

Michael Bode, Task Leader for the ASTRONET Roadmap, Head of the Astrophysics Research Institute at Astrophysics Research Institute at Liverpool John Moores University, E-mail: mfb@astro.livjm.ac.uk, Phone: +44 151 231 2920/2919, Mobile: +44 7968 422312

Johannes Andersen, ASTRONET Board Chair, Director of the Nordic Optical Telescope on La Palma, Tel: +45 353 25934, E-mail: ja@astro.ku.dk

Jean-Marie Hameury, ASTRONET Coordinator, Deputy Director of the Institut National des Sciences de l'Univers at CNRS, Tel: +33 1 44 96 43 77, E-mail: jean-marie.hameury@cnrs-dir.fr

Lars Lindberg Christensen, ESO, Garching, Germany, Tel: +49 89 3200 6761, Mobile: +49 173 3872 621, E-mail: lars@eso.org

Claire Le Poulennec CNRS, Tel: +33 1 44 96 49 88, claire.le-poulennec@cnrs-dir.fr


ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org

 

Národní kontakt:

Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
Prof. Jan Palouš, Český národní komitét astronomický, předseda – palous@ig.cas.cz, 267 103 065, 267 103 038

autor: Pavel Suchan


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies