Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Epimetheus a Saturnovy prstence
19.06.2012
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus, který obíhá ve větší vzdálenosti než se rozprostírají hlavní Saturnovy prstence.
Průměr měsíce Epimetheus je asi 113 km a obíhá na vnější straně poměrně úzkého prstence F. Na snímku v úvodu článku je vidět Epimetheus jako bílá tečka zdánlivě pod soustavou prstenců – kousek pod středem obrázku. Od sondy Cassini jej dělí vzdálenost větší, než jaká je mezi prstenci a kosmickou sondou.
Kamera na palubě sondy Cassini pořídila tento snímek 30. 12. 2011 v oboru viditelného světla. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti přibližně 2,4 miliónu km od měsíce Epimetheus. Rozlišení snímku je asi 14 km na pixel.
Od 1. 7. 2004, kdy byla sonda Cassini navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, pořídila nejen velké množství snímků prstence, ale také se přiblížila k měsíci Epimetheus. První barevnou fotografii sonda pořídila 30. 3. 2005 ze vzdálenosti 74 600 km. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 450 m. Velký kráter na povrchu měsíce Epimetheus byl pojmenován Pollux a jeho průměr je zhruba 33 km.
Další těsné přiblížení sondy Cassini k měsíci Epimetheus nastalo 3. 12. 2007, při němž kamera sondy vyfotografovala oblasti v okolí jižního pólu měsíce. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 37 400 km s rozlišení 224 m na pixel.
Zajímavostí je, že Epimetheus krouží kolem Saturnu po téměř stejné oběžné dráze jako jeho o něco větší (průměr 181 km) souputník Janus, a to ve vzdálenosti 151 400 km. Jejich oběžné dráhy od sebe dělí vzdálenost zhruba 50 km, což je méně než poloměry obou měsíčků. Když se k sobě přibližují, v důsledku gravitačního ovlivňování si „vymění“ své oběžné dráhy (k čemuž dochází přibližně jednou za 4 roky), přičemž se k sobě nepřiblíží na vzdálenost menší než 10 000 km. Nemůže tedy dojít k jejich vzájemné srážce.
Měsíc Epimetheus objevil 18. 12. 1966 Richard Walker.
Mise sondy Cassini byla již před časem prodloužena do září 2017.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4539
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies