Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Deformace Saturnova prstence F
29.07.2010
Malý Saturnův měsíc Prometheus o velikosti 86 km (na obrázku je vidět v levém dolním rohu) narušuje během oběhu kolem planety svým působením vzhled tenkého prstence F. Gravitace měsíce, tvarem připomínajícího bramboru, periodicky vytváří úzké pruhy v prstenci F. Tato „ruční práce“ měsíce je viditelná v podobě tmavých pásů rozdělujících prstenec.
Obrázek v úvodu článku představuje pohled severním směrem, sluneční paprsky osvětlují jednu stranu prstence pod úhlem pouhých 10° vůči rovině prstence. Snímek byl pořízen 1. 6. 2010 ve viditelném světle úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini. V tu dobu se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,3 miliónu km od planety Saturn. Rozlišení snímku je 7 km/pixel.
Jemné kolize
Při oběhu měsíce Prometheus kolem planety Saturn dochází k jeho pozvolným kolizím s rozptýlenými částicemi na vnitřním okraji prstence F. Protáhlý měsíc vytahuje z prstence úzké proudy materiálu, čímž zanechává v pozadí tmavé pruhy (relativně prázdná místa).
Prometheus oběhne kolem planety Saturn jednou za 14,7 hodiny. Na každém oběhu po eliptické dráze dosahuje místa, kdy je nejdále od planety (v tzv. apocentru) a zároveň je nejblíže k prstenci F. V tomto bodě gravitace měsíce právě nejsilněji působí na „proudy“ materiálu a vytahuje je ven z centrální části prstence.
Zpočátku materiál velikosti prachových zrníček, který byl vytahován pryč z prstence, směřoval k přední straně měsíce Prometheus. Postupně se proud materiálu stále více posouval dále za měsíc Prometheus, protože částice v prstenci F obíhají pomaleji než samotný měsíc. Dochází k vytváření oblastí, které získávají podobu delších a tmavších pruhů.
K vytváření takovýchto útvarů dochází v prstenci periodicky na každém oběhu Promethea. Když se měsíc znovu dostane do apocentra, gravitací vytahuje z prstence další proud materiálu. Protože měsíc obíhá rychleji než částice v prstenci, nová deformace je vytvořena v odlišné části prstence – přibližně 3,2° před dřívější oblastí. Prstenec postupně dostává podobu vějíře.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4070
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies