Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tým vědců spojený s několika institucemi v Česku, Japonsku a USA našel důkazy o pulzech blesků na Jupiteru, které jsou podobné těm na Zemi. Ve své studii, o níž informoval časopis Nature Communications, skupina zkoumala množství dat pořízených vesmírnou sondou Juno kroužící kolem Jupitera.
Vesmírná sonda NASA s názvem Juno byla vypuštěna v roce 2011 a v roce 2016 vstoupila na polární oběžnou dráhu kolem Jupitera. Od té doby obíhá planetu a posílá na Zemi neustálý proud dat ze svých palubních senzorů. Jejím hlavním posláním bylo získat přesnější měření gravitačních a magnetických polí Jupitera a shromáždit data týkající se jeho polárního magnetismu. Další senzory sbíraly informace týkající se atmosféry planety a proudění větru.
V tomto novém úsilí výzkumný tým analyzoval rádiová data shromážděná sondou během pětiletého období, která by mohla souviset s údery blesků v jejích mracích. Zjistili, že blesky mají tendenci pulzovat skrz mraky podobným způsobem jako výboje uvnitř oblaků na Zemi (v intervalech přibližně 1 milisekundy). Zjistili také, že blesky mají tendenci pronikat skrz mraky rychlostí podobnou bleskům na Zemi. Skupina také našla důkazy, že by se takové výboje mohly rozvětvovat a rozšiřovat podobným způsobem jako blesky na Zemi. Naznačují, že pokud tomu tak je, mohlo by to mít důsledky pro vědce hledající život na jiných obyvatelnějších planetách.
Předchozí výzkum ukázal, že k bleskům na Zemi dochází v důsledku turbulence, která stlačuje led a vodní kapky k sobě – výsledné tření vytváří náboj, který se uvolňuje, když se voda a led soustředí na opačné strany mraku. Nová zjištění naznačují, že podobný proces pravděpodobně funguje na Jupiteru. Výzkumný tým poznamenává, že nebyli svými zjištěními překvapeni – fyzika pro vybíjení mraků by podle nich měla být velmi podobná, bez ohledu na planetu, na které se vyskytují.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-05-juno-lightning-jupiter-pulses-ways.html
autor: František Martinek