Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.
Po modernizaci pole radioteleskopů v nizozemském Westerborku astronomové našli pět nových rychlých rádiových záblesků. Snímky dalekohledu, mnohem ostřejší, než bylo dříve možné, odhalily, že naši sousední galaxii Triangulum „prorazilo“ několik výbuchů. To umožnilo astronomům poprvé určit maximální počet jinak neviditelných atomů v této galaxii.
Rychlé rádiové výbuchy, FRB, patří mezi nejjasnější exploze ve vesmíru. Výbuchy vydávají hlavně rádiové vlny. Záblesky jsou tak silné, že je radioteleskopy dokážou detekovat i ze vzdálenosti více než čtyř miliard světelných let. To, že jsou pozorovatelné na tak obrovské vzdálenosti znamená, že výbuchy produkují obrovské množství energie. Jeden FRB vyzařuje deset miliardkrát více energie než činí roční spotřeba energie celé světové populace.
Díky této gigantické výrobě energie jsou FRB velmi zajímavé. Mnoho astronomů si myslí, že je vyzařují neutronové hvězdy. Hustota a síla magnetického pole těchto extrémně kompaktních hvězd je ve vesmíru jedinečná. Zkoumáním záblesků se astronomové snaží lépe porozumět základním vlastnostem hmoty, která tvoří vesmír. Ale studovat tyto záblesky je obtížné. Nikdo neví, kde se na obloze objeví další výbuch. A FRB trvají jen milisekundu: když mrknete, zmeškáte to.
Westerbork, osazený novými přijímači a novým superpočítačem (Apertif Radio Transient System, ARTS), nyní objevil pět nových FRB. Okamžitě také určil jejich polohu, říká hlavní řešitel Joeri van Leeuwen (ASTRON): „Nyní máme nástroj s velmi širokým zorným polem a velmi ostrým viděním. A to vše naživo. To je nové a vzrušující.“
Dříve radioteleskopy jako Westerbork detekovaly FRB jako složenýma očima mouchy. Mouchy vidí všemi směry, ale rozmazaně. Upgrade Westerborku je jako křížení očí mouchy s očima orla. Superpočítač ARTS nepřetržitě kombinuje snímky z dvanácti talířů Westerbork a vytváří ostrý obraz v masivním zorném poli. „Nemůžete si jen tak koupit komplexní elektroniku, kterou k tomu potřebujete,“ říká systémový architekt Eric Kooistra (ASTRON). „Většinu systému jsme navrhli sami, s velkým týmem. Výsledkem byl nejmodernější přístroj, jeden z nejvýkonnějších na světě.“
Astronomové chtějí pochopit, jak a proč jsou FRB tak jasné. Záblesky jsou ale zajímavé i tím, že na své cestě k Zemi pronikají skrz další galaxie. Elektrony v těchto galaxiích, normálně většinou neviditelné, zkreslují záblesky. Sledování neviditelných elektronů a jejich doprovodných atomů je důležité, protože většina hmoty ve vesmíru je temná a stále o ní víme jen málo. Dříve mohly radioteleskopy jen zhruba indikovat, kde se FRB vyskytl. Superpočítač ARTS nyní umožňuje Westerborku velmi přesně identifikovat polohu FRB. Van Leeuwen říká: „Ukázali jsme, že tři z FRB, které jsme objevili, probodly našeho souseda, galaxii Triangulum. Podařilo se nám tak poprvé spočítat, kolik neviditelných elektronů galaxie obsahuje. Fantastický výsledek.“
autor: František Martinek