Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Pomocí observatoře H.E.S.S. (High Energy Stereoscopic System) v Namibii vědci detekovali výjimečně vysokoenergetické gama paprsky z pulsaru Vela, což zpochybňuje zavedené teorie o pulzních gama paprscích z takových hvězd. Tyto gama paprsky s energetickými hladinami 200krát intenzivnějšími než jakákoliv předchozí pozorování z pulsaru Vela přiměly výzkumníky k přehodnocení mechanismů, které stojí za tak silnými emisemi. Observatoř H.E.S.S. zaznamenala fotony z pulsaru Vela o energii 20 teraelektronvoltů.
Vědci využívající observatoř H.E.S.S. zaznamenali dosud nejvyšší energetické gama záření z mrtvé hvězdy zvané pulsar. Energie těchto gama paprsků dosahovala 20 teraelektronvoltů, což je asi deset bilionkrát více než energie viditelného světla. Toto pozorování je těžko slučitelné s teorií produkce takového pulzního gama záření, jak 5. října 2023 uvedl mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy.
Pulsary jsou pozůstatky zaniklých hvězd, které okázale explodovaly v podobě supernovy. Výbuchy za sebou zanechávají malou „mrtvou“ hvězdu o průměru pouhých 20 kilometrů, která rotuje extrémně rychle a je vybavena silným magnetickým polem. „Tyto mrtvé hvězdy se skládají téměř výhradně z neutronů a jsou neuvěřitelně husté: čajová lžička jejich materiálu má hmotnost více než pět miliard tun, neboli asi 900krát větší než hmotnost Velké pyramidy v Gíze,“ vysvětluje vědecká pracovnice H.E.S.S. Emma de Oña Wilhelmi, spoluautorka publikace působící ve společnosti DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron).
Pulsary vyzařují paprsky elektromagnetického záření, podobně jako kosmické majáky. Pokud jejich paprsek prochází Sluneční soustavou, vidíme záblesky záření v pravidelných časových intervalech. Tyto záblesky, nazývané také pulzy záření, lze hledat v různých oblastech elektromagnetického spektra. Vědci se domnívají, že zdrojem tohoto záření jsou rychlé elektrony produkované a urychlované v magnetosféře pulsaru při cestě k jeho periferii. Magnetosféru tvoří plazma a elektromagnetická pole, které hvězdu obklopují a společně s ní rotují. „Na své cestě ven získávají elektrony energii a uvolňují ji ve formě pozorovaných paprsků záření,“ říká Bronek Rudak z Astronomického centra Mikuláše Koperníka v Polsku, spoluautor studie.
Pulsar Vela, který se nachází na jižní obloze v souhvězdí Vela (Plachty), je nejjasnějším pulsarem v rádiovém pásmu elektromagnetického spektra a nejjasnějším trvalým zdrojem kosmického záření gama v rozsahu gigaelektronvoltů (GeV). Rotuje asi jedenáctkrát za sekundu. Nad několika GeV však jeho záření náhle skončí, pravděpodobně proto, že elektrony dosáhnou konce magnetosféry pulsaru a uniknou z ní.
Tím ale příběh nekončí: pomocí detailních pozorování pomocí H.E.S.S. byla nyní objevena nová složka záření o ještě vyšších energiích až desítek teraelektronvoltů (TeV). „To je asi 200krát energetičtější než veškeré záření, které kdy bylo z tohoto objektu dosud detekováno,“ říká spoluautor Christo Venter z North-West University v Jižní Africe. Tato velmi vysokoenergetická složka se objevuje ve stejných fázových intervalech jako složka pozorovaná v rozsahu GeV. Avšak k dosažení těchto energií mohou elektrony cestovat ještě dále než magnetosféra, ale rotační emisní původ musí zůstat nedotčený.
„Tento výsledek zpochybňuje naše předchozí znalosti o pulsarech a vyžaduje přehodnocení toho, jak tyto přírodní urychlovače fungují,“ říká Arache Djannati-Atai z laboratoře Astroparticle & Cosmology (APC) ve Francii, která vedla výzkum.
„Tradiční schéma, podle kterého jsou částice urychlovány podél magnetických siločar uvnitř magnetosféry nebo i mimo ni, nemůže dostatečně vysvětlit naše pozorování. Možná jsme svědky urychlování částic prostřednictvím procesu tzv. magnetického přepojování. Ale i tento scénář naráží na potíže při vysvětlení toho, jak takové extrémní záření vzniká.“
Ať už je vysvětlení jakékoliv, vedle svých dalších superlativů nyní pulsar Vela oficiálně drží rekord jako pulsar s dosud objeveným zářením gama s nejvyšší energií. „Tento objev otevírá nové pozorovací okno pro detekci dalších pulsarů v rozsahu desítek teraelektronvoltů se současnými a připravovanými citlivějšími gama dalekohledy, a tak připravuje cestu k lepšímu pochopení procesů extrémního zrychlení ve vysoce zmagnetizovaných astrofyzikálních objektech,“ říká Djannati-Atai.
Zdroj: https://scitechdaily.com/10000000000000x-the-energy-of-visible-light-pulsars-record-breaking-gamma-rays-baffle-scientists/ a https://www.desy.de/news/news_search/index_eng.html?openDirectAnchor=2919&two_columns=0
autor: František Martinek