Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Perseidy byly v 90' letech 20. století nejdynamičtějším a nejsledovanějším rojem. A to především díky sekundárním maximům s frekvencemi až 400 meteorů/h, která se projevila nejvýrazněji v letech 1991 a 1992. Tato maxima měl na svědomí relativně nový a dosud málo rozptýlený materiál v těsném okolí mateřské komety 109P/Swift-Tuttle, která v roce 1992 prošla přísluním po 130 letech. Koncem 90' se při vzdalování komety mohutnost těchto sekundárních maxim aktivity roje postupně snižovala na hodnoty kolem 120 met./h až po roce 2000 tyto outbursty vymizely úplně.
Podle některých modelů však existovala v letech 2004-2006 možnost obnovení zvýšené aktivity, a skutečně v roce 2004 se vyskytlo neobvyklé maximum předcházející klasickému. Poky 2005 a 2006 však byly normální bez dalších spršek.
Pozorování v databázích IMO za poslední desetiletí ukazují, že klasické široké maximum Perseid obvykle nastává při sluneční délce λ⊙ ∼ 139,8° až 140,3°.
Maximum roje nastane v roce 2013 dne 12. srpna mezi 20:15 SELČ až 22:45 SELČ. Podmínky pro sledování tohoto roje jsou v roce 2013 velmi dobré. Dne 14. srpna ve 12:56 nastává první čtvrť Měsíce. V době maximální činnosti roje je tedy Měsíc jen 5 dní po novu a 12. srpna 2013 zapadá ve 22:15 SELČ. Radiant Perseid se na Valašsku dostává do pozorovatelné polohy kolem 22:30 SELČ, nejvyšší frekvence meteorů očekávejte nad ránem 12.8. a pak kolem půlnoci z 12. na 13.8.
Radiant roje, místo odkud meteory zdánlivě vyletují, se (jak již název napovídá) nachází v Perseovi, přesněji v jeho severní části na rozhraní s Kassiopeiou, zhruba v místě, kde najdeme také známou dvojici otevřených hvězdokup Chi&h Persei. V tomto období se daná část oblohy nachází nejvýše nad obzorem v 5:42 SELČ (80°) a nejníže naopak v 17:42 SELČ (20°). Což v praxi znamená, že nejlepší geometrické podmínky k pozorování meteorů jsou nad ránem.

Vzhled oblohy nad ránem 13. srpna při pohledu na jih. Zvýrazněny jsou orientační body: letní trojúhelník , zenit, sever a radiant Perseid, odkud meteory zdánlivě vyletují.
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí