Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Perseidy byly v 90' letech 20. století nejdynamičtějším a nejsledovanějším rojem. A to především díky sekundárním maximům s frekvencemi až 400 meteorů/h, která se projevila nejvýrazněji v letech 1991 a 1992. Tato maxima měl na svědomí relativně nový a dosud málo rozptýlený materiál v těsném okolí mateřské komety 109P/Swift-Tuttle, která v roce 1992 prošla přísluním po 130 letech. Koncem 90' se při vzdalování komety mohutnost těchto sekundárních maxim aktivity roje postupně snižovala na hodnoty kolem 120 met./h až po roce 2000 tyto outbursty vymizely úplně.
Podle některých modelů však existovala v letech 2004-2006 možnost obnovení zvýšené aktivity, a skutečně v roce 2004 se vyskytlo neobvyklé maximum předcházející klasickému. Poky 2005 a 2006 však byly normální bez dalších spršek.
Pozorování v databázích IMO za poslední desetiletí ukazují, že klasické široké maximum Perseid obvykle nastává při sluneční délce λ⊙ ∼ 139,8° až 140,3°.
Maximum roje nastane v roce 2013 dne 12. srpna mezi 20:15 SELČ až 22:45 SELČ. Podmínky pro sledování tohoto roje jsou v roce 2013 velmi dobré. Dne 14. srpna ve 12:56 nastává první čtvrť Měsíce. V době maximální činnosti roje je tedy Měsíc jen 5 dní po novu a 12. srpna 2013 zapadá ve 22:15 SELČ. Radiant Perseid se na Valašsku dostává do pozorovatelné polohy kolem 22:30 SELČ, nejvyšší frekvence meteorů očekávejte nad ránem 12.8. a pak kolem půlnoci z 12. na 13.8.
Radiant roje, místo odkud meteory zdánlivě vyletují, se (jak již název napovídá) nachází v Perseovi, přesněji v jeho severní části na rozhraní s Kassiopeiou, zhruba v místě, kde najdeme také známou dvojici otevřených hvězdokup Chi&h Persei. V tomto období se daná část oblohy nachází nejvýše nad obzorem v 5:42 SELČ (80°) a nejníže naopak v 17:42 SELČ (20°). Což v praxi znamená, že nejlepší geometrické podmínky k pozorování meteorů jsou nad ránem.
Vzhled oblohy nad ránem 13. srpna při pohledu na jih. Zvýrazněny jsou orientační body: letní trojúhelník , zenit, sever a radiant Perseid, odkud meteory zdánlivě vyletují.
autor: Jiří Srba