Od prvního září je v knihovně v Novém Jičíně k vidění putovní výstava s oficiálním názvem Pohledy do vesmíru z Evropské jižní observatoře, zkráceně ESO.
„…pět set čtyřicet sedm rohlíků, loupáků, sýrových tyčinek, uzlů. housek, vánoček, koblih a bábovek…“, takové množství pečiva zkonzumovali mladí pozorovatelé denní a noční oblohy, kteří se zúčastnili druhého turnusu astronomické tábora, který se uskutečnil v první polovině srpna (6. – 15. 8. 2010) na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dalšího ročníku letního putování vesmírem, jak zní oficiální název akce, se zúčastnilo jedenáct dětí ve věku od 12 do 18 let.
Zajímavou akci určenou pracovníkům hvězdáren, astronomických kroužků, mimoškolního a zájmového vzdělávání a především pedagogům připravila Hvězdárna Valašské Meziříčí se svými partnery na první říjnový víkend. Druhý ročník Česko-slovenské konference o vzdělávání v astronomii proběhne v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí za účasti předních odborníků ze Slovenska i české republiky.
Perseidy – meteorický roj někdy nazývaný „Slzy svatého Vavřince“, je ideálním úkazem, pro „romantické“ letní sledování. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Maximum jeho aktivity s přepočtenou frekvencí asi 90 met./h nastává vždy kolem 12. srpna, tedy v době, kdy i v noci ještě panují relativně příjemné teploty a noc samotná již není tak krátká, jako v červenci. Období aktivity roje je poměrně dlouhé asi od 17. července do 24. srpna, ovšem chceme-li spatřit více meteorů, je potřeba pozorovat poblíž maxima, tedy řekněme mezi 11. a 13. srpnem.
Perseidy byly v 90' letech 20. století nejdynamičtějším a nejsledovanějším rojem. A to především díky sekundárním maximům s frekvencemi až 400 meteorů/h, která se projevila nejvýrazněji v letech 1991 a 1992. Tato maxima měl na svědomí relativně nový a dosud málo rozptýlený materiál v těsném okolí mateřské komety 109P/Swift-Tuttle, která v roce 1992 prošla přísluním po 130 letech. Koncem 90' se při vzdalování komety mohutnost těchto sekundárních maxim aktivity roje postupně snižovala na hodnoty kolem 120 met./h až po roce 2000 tyto outbursty vymizely úplně.
Podle některých modelů však existovala v letech 2004-2006 možnost obnovení zvýšené aktivity, a skutečně v roce 2004 se vyskytlo neobvyklé maximum předcházející klasickému. Poky 2005 a 2006 však byly normální bez dalších spršek.
Pozorování v databázích IMO za poslední desetiletí ukazují, že klasické široké maximum Perseid obvykle nastává při sluneční délce λ⊙ ∼ 139,8° až 140,3°, tedy v roce 2010 mezi 12.8. 19h30 SEČ a 13.8. 14h30 SEČ. Na rok 2010 není předpovídána žádná zvýšená aktivita, ale znáte to 'Roj nikdy nespí'.
Podmínky pro sledování tohoto roje jsou v roce 2010 takřka ideální. Nov Měsíce nastává 10. srpna a Měsíc tedy nebude pozorování rušit. Radiant Perseid se na Valašsku dostává do pozorovatelné polohy kolem 21:30 SEČ, nejvyšší frekvence meteorů však očekávejte spíše po půlnoci a nad ránem 13.8.
Radiant roje, místo odkud meteory zdánlivě vyletují, se (jak již název napovídá) nachází v Perseovi, přesněji v jeho severní části na rozhraní s Kassiopeiou, zhruba v místě, kde najdeme také známou dvojici otevřených hvězdokup Chi&h Persei. V tomto období se daná část oblohy nachází nejvýše nad obzorem v 5:42 SELČ (80°) a nejníže naopak v 17:42 SELČ (20°). Což v praxi znamená, že nejlepší geometrické podmínky k pozorování meteorů jsou nad ránem. Počátkem srpna lze pozorovat asi do 4. hodiny ranní, nejvíce meteorů – až 30 za hodinu – tedy můžete spatřit zhruba mezi 2 a 4 h SELČ. To sice neznamená, že večer po setmění žádný meteor neuvidíte, ale bude jich výrazně méně.

Vzhled oblohy nad ránem 13.srpna 2009 při pohledu na jih. Zvýrazněny jsou orientační body: letní trojůhelník , zenit, sever a radiant Perseid, odkud meteory zdánlivě vyletují.
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí