Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Úkazy » Částečné zatmění Měsíce 25. 4. 2013

Částečné zatmění Měsíce 25. 4. 2013

Ve čtvrtek 25. dubna 2013 ve večerních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Měsíc však bude procházet spíše polostínem (tzv. penumbra) obklopujícím zemský stín (tzv. umbra), který vrhá Země osvětlená Sluncem. Do plného stínu se dostane jen nepatrná část měsíčního kotouče, takže velikost zatmění bude pouhých 0,015 (v jednotkách měsíčního průměru). Díky tomu bude možné za příznivých meteorologických podmínek pozorovat pouze nepatrné zeslabení jasu okraje měsíčního kotouče.

Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z převážné části Afriky, východní a jihovýchodní části Evropy, západní a střední Asie a západní části Austrálie a Oceánie. Pozorovatelům v Jižní Americe a v západních částech Afriky a Evropy Měsíc v průběhu úkazu vychází, pozorovatelům ve východních částech Asie, Austrálie a Oceánie Měsíc v průběhu úkazu zapadá.

 

Průběh jednotlivých fází zatmění (pro Valašské Meziříčí a okolí):

Východ Měsíce (25. 4. 2013): 19 h 49 min
Vstup Měsíce do polostínu (P1): 20 h 02 min
Začátek částečného zatmění (U1): 21 h 52 min
Maximální fáze částečného zatmění: 22 h 07 min
Konec částečného zatmění (U4): 22 h 23 min
Výstup Měsíce z polostínu (P4): 00 h 13 min
Západ Měsíce (26. 4. 2013): 05 h 45 min

 

Z uvedené tabulky je vidět, že zatmění začíná v době krátce po východu Měsíce a končí krátce po půlnoci. Fáze polostínového zatmění je však natolik nevýrazná, že se dá jen obtížně pozorovat (dojde pouze k nepatrnému zeslabení světla Měsíce).

 

Časové údaje na předcházejícím obrázku jsou uvedeny ve světovém času (UT). Protože u nás bude v době zatmění platit letní čas, nutno připočíst 2 hodiny.

 

Jak zatmění Měsíce vzniká, je patrné z připojeného obrázku. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, pak by nastalo zatmění Měsíce při každém jeho úplňku. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°, a tak zatmění Měsíce může nastat pouze tehdy, je-li Měsíc v opozici se Sluncem (tj. v úplňku) a zároveň v blízkosti jednoho z uzlů své dráhy (v uzlu – výstupném či sestupném – se Měsíc nachází tehdy, prochází-li rovinou dráhy Země kolem Slunce).

Zatmění Měsíce se neomezují jen na malou část Země, jako je tomu v případě slunečních zatmění. Tato zatmění jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Rovněž doba trvání zatmění Měsíce je v porovnání se zatměním Slunce mnohonásobně delší. Maximální délka úplného zatmění může trvat 1 hodinu a 44 minuty. Započteme-li do trvání úkazu také fáze částečného zatmění Měsíce, dojdeme k časovému údaji 3 hodiny 49 minut. V jednom roce můžeme spatřit nejvýše 3 měsíční zatmění, avšak v některých letech nenastává zatmění Měsíce vůbec.

 

Rozeznáváme tři typy zatmění Měsíce:

Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, prochází-li Měsíc plným zemským stínem. Doba trvání úplného zatmění dosahuje při průchodu středem zemského stínu téměř dvě hodiny. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země (384 400 km) má zemský stín průměr asi 9 200 km. Znamená to, že se do něj za příznivých okolností Měsíc „schová“ dvaapůlkrát.

Částečné zatmění Měsíce – náš nejbližší kosmický „soused“ prochází plným zemským stínem pouze částí svého povrchu.

Polostínové zatmění Měsíce. Při tomto zatmění vstoupí Měsíc do zemského polostínu (celý, nebo částí svého povrchu), takže dojde pouze k nepatrnému zeslabení svitu Měsíce, což není pouhým okem ani při pohledu dalekohledem pozorovatelné.

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz