Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

25.08.2015
První výsledky letu STRATO 02/2015 – MeteorCam03

Na noc 12./13.8.2015, tedy noc maxima meteorického roje Perseid, byl naplánovaný šestnáctý start stratosférického balónu slovenské organizace SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) s kódovým označením STRATO 02/2015. V jedné ze tří gondol, které byly součástí tohoto letu, byl umístěn také společný experiment Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. a SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) s názvem MeteorCam03. Cílem experimentu byl záznam meteorů ze stratosféry a následný výpočet jejich atmosférických drah ve spolupráci s pozemními kamerami sítě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network).

11.08.2015
Přípravy na noční start stratosférického balónu vrcholí

Bude zkoumat meteorický roj Perseid, kosmické záření a testovat komponenty první slovenské družice V noci z 12. na 13. srpna vypustí odborníci ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) svůj již 16 stratosférický balón. Na misi s označením STRATO 02/2015 se opět podílejí také čeští odborníci ze Společnosti pro meziplanetární hmotu a Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Nejde o náhodou spolupráci, ale naopak o pokračování již mnohaleté a velmi úspěšné přeshraniční spolupráce, která byla počátkem letošního roku povýšena na vyšší úroveň. V současné době vrcholí předstartovní přípravy všech experimentů i základních systémů stratosférické platformy JULO X pro aktuální misi STRATO 02/2015.  

05.05.2015
NFC - nový systém pro pozorování slabých meteorů

CCTV systém zaměřený na sledování slabých meteorů s limitní mezní hvězdnou velikostí kolem +6,5 mag (meteory) umožňuje výzkum drah méně hmotných meteoroidů v rámci jednotlivých meteorických rojů, případně sporadického pozadí, a také výzkum fragmentace slabých meteorů.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Úkazy » Částečné zatmění Měsíce 25. 4. 2013

Částečné zatmění Měsíce 25. 4. 2013

Ve čtvrtek 25. dubna 2013 ve večerních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Měsíc však bude procházet spíše polostínem (tzv. penumbra) obklopujícím zemský stín (tzv. umbra), který vrhá Země osvětlená Sluncem. Do plného stínu se dostane jen nepatrná část měsíčního kotouče, takže velikost zatmění bude pouhých 0,015 (v jednotkách měsíčního průměru). Díky tomu bude možné za příznivých meteorologických podmínek pozorovat pouze nepatrné zeslabení jasu okraje měsíčního kotouče.

Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z převážné části Afriky, východní a jihovýchodní části Evropy, západní a střední Asie a západní části Austrálie a Oceánie. Pozorovatelům v Jižní Americe a v západních částech Afriky a Evropy Měsíc v průběhu úkazu vychází, pozorovatelům ve východních částech Asie, Austrálie a Oceánie Měsíc v průběhu úkazu zapadá.

 

Průběh jednotlivých fází zatmění (pro Valašské Meziříčí a okolí):

Východ Měsíce (25. 4. 2013): 19 h 49 min
Vstup Měsíce do polostínu (P1): 20 h 02 min
Začátek částečného zatmění (U1): 21 h 52 min
Maximální fáze částečného zatmění: 22 h 07 min
Konec částečného zatmění (U4): 22 h 23 min
Výstup Měsíce z polostínu (P4): 00 h 13 min
Západ Měsíce (26. 4. 2013): 05 h 45 min

 

Z uvedené tabulky je vidět, že zatmění začíná v době krátce po východu Měsíce a končí krátce po půlnoci. Fáze polostínového zatmění je však natolik nevýrazná, že se dá jen obtížně pozorovat (dojde pouze k nepatrnému zeslabení světla Měsíce).

 

Časové údaje na předcházejícím obrázku jsou uvedeny ve světovém času (UT). Protože u nás bude v době zatmění platit letní čas, nutno připočíst 2 hodiny.

 

Jak zatmění Měsíce vzniká, je patrné z připojeného obrázku. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, pak by nastalo zatmění Měsíce při každém jeho úplňku. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°, a tak zatmění Měsíce může nastat pouze tehdy, je-li Měsíc v opozici se Sluncem (tj. v úplňku) a zároveň v blízkosti jednoho z uzlů své dráhy (v uzlu – výstupném či sestupném – se Měsíc nachází tehdy, prochází-li rovinou dráhy Země kolem Slunce).

Zatmění Měsíce se neomezují jen na malou část Země, jako je tomu v případě slunečních zatmění. Tato zatmění jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Rovněž doba trvání zatmění Měsíce je v porovnání se zatměním Slunce mnohonásobně delší. Maximální délka úplného zatmění může trvat 1 hodinu a 44 minuty. Započteme-li do trvání úkazu také fáze částečného zatmění Měsíce, dojdeme k časovému údaji 3 hodiny 49 minut. V jednom roce můžeme spatřit nejvýše 3 měsíční zatmění, avšak v některých letech nenastává zatmění Měsíce vůbec.

 

Rozeznáváme tři typy zatmění Měsíce:

Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, prochází-li Měsíc plným zemským stínem. Doba trvání úplného zatmění dosahuje při průchodu středem zemského stínu téměř dvě hodiny. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země (384 400 km) má zemský stín průměr asi 9 200 km. Znamená to, že se do něj za příznivých okolností Měsíc „schová“ dvaapůlkrát.

Částečné zatmění Měsíce – náš nejbližší kosmický „soused“ prochází plným zemským stínem pouze částí svého povrchu.

Polostínové zatmění Měsíce. Při tomto zatmění vstoupí Měsíc do zemského polostínu (celý, nebo částí svého povrchu), takže dojde pouze k nepatrnému zeslabení svitu Měsíce, což není pouhým okem ani při pohledu dalekohledem pozorovatelné.

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz