30.06.2025
Astronomové využívající kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) zachytili přesvědčivé důkazy o existenci planety s hmotností podobnou Saturnu, která obíhá kolem mladé blízké hvězdy TWA 7. Pokud by se tato skutečnost potvrdila, jednalo by se o první přímý obrazový objev planety pomocí Webbova dalekohledu a zároveň o nejlehčí planetu, která kdy byla touto technikou pozorována.
29.06.2025
Galaxie v Andromedě, známá také jako Messier 31 (M31), je nejbližší spirální galaxií Mléčné dráhy ve vzdálenosti asi 2,5 milionu světelných let. Astronomové využívají Andromedu k pochopení struktury a vývoje naší vlastní spirální Galaxie, což je mnohem obtížnější, protože Země je zasazena přímo do Mléčné dráhy.
28.06.2025
Tento snímek zachycuje malou část pohledu na kupu galaxií Virgo v souhvězdí Panny, pořízený z observatoře NSF-DOE Vera C. Rubin, která nabízí živý pohled na rozmanitost vesmíru. Viditelné jsou dvě výrazné spirální galaxie, tři splývající galaxie, blízké i vzdálené skupiny galaxií, hvězdy v naší Mléčné dráze a mnoho dalšího. Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 8,4 m a detektor má rozlišení 3,2 Gpx.
27.06.2025
Na připojeném obrázku je umělecká představa „prasklé“ neutronové hvězdy obíhající kolem černé díry. Než černá díra pohltí neutronovou hvězdu, slapové síly díky její obrovské gravitaci rozříznou povrch hvězdy, což způsobí zemětřesení a vznik trhlin. Na tomto obrázku je vidět, jak gravitace černé díry i neutronové hvězdy ohýbají náš pohled na pozadí. Neutronová hvězda, ačkoliv je méně hmotná než černá díra, má dostatečně silnou gravitaci, aby deformovala i pohled na černou díru.
26.06.2025
Vědci z Národní sluneční observatoře americké Národní vědecké nadace (National Science Foundation's National Solar Observatory) dosáhli nového ohromujícího výzkumu, díky němuž se jim podařilo zachytit dosud nejpodrobnější pohled na povrch Slunce. Pomocí výkonného slunečního dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji tým zaznamenal ultratenké magnetické „pruhy“, tzv. striations, o šířce pouhých 20 kilometrů.
03.06.2025
Fotometrie eruptivních hvězd patří mezi stěžejní pozorovací projekty probíhající na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od roku 2015. Kromě vlastních projektů se také zapojujeme do mezinárodních kampaní, jejichž výsledky přináší postupné rozluštění záhad fungování eruptivních hvězd.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. se na nás obrátil s prosbou na pořízení fotometrie tří eruptivních hvězd - TIC 125421413, 98751019 a 347695698. V období 9. dubna až 7. května byly tyto hvězdy sledované také družicí TESS v rámci sektoru s pořadovým číslem 91. Cílem této kampaně je ze získaných dat spočítat teplotu erupce a finálně i určit celkovou energii erupce vyzářenou v kontinuu.
09.05.2025
V brzkých ranních hodinách 9. května 2025 (01:55:58 a 01:56:00 UT) byly ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zachyceny dva meteory, které se objevily s časovým odstupem pouhých dvou sekund. Oba meteory náležely k meteorickému roji Eta Aquarid. Tento typ události, kdy se více meteorů objeví ve velmi krátkém časovém intervalu a ze stejného roje, označujeme jako meteorický cluster (shluk). Jedná se o důležitý jev, který může naznačovat fragmentaci jednotlivých částic v atmosféře nebo na oběžné dráze, případně hustou strukturu v proudovém vlákně meteorického roje.
06.05.2025
Od 20. 3. 2025 odstartoval druhý odborný program využívající nově instalovaný robotický půlmetrový dalekohled, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Prvním odborným programem, který probíhá od března 2025, je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), které realizuje odborný pracovník Ladislav Šmelcer, a tím druhým je pozorování komet, jejichž cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Kromě jasnosti se u komet měří velikost komy a délka ohonu, pokud se u dané komety vyskytuje. V měsících březnu a dubnu bylo provedeno 120 fotometrických měření jasnosti celkem 20 různých komet.
06.05.2025
I v městském prostředí se dá s tou správnou technikou doslova vidět nevídané. Nově instalovaný dalekohled na naší Hvězdárně Valašské Meziříčí, p.o. s průměrem primárního zrcadla 500 mm, tedy "půlmetr", patří mezi zrcadlové dalekohledy Newtonova typu s celkovou ohniskovou vzdáleností 1 935 mm. Výsledná světelnost dalekohledu je f/3,8, řadí se tedy mezi světelné přístroje předurčené k pozorování slabých a difuzních objektů. S dalekohledem jsme zamířili mimo naši Sluneční soustavu do hlubin vesmíru na Deep Sky objekty (DSO, neboli "objekty hlubokého vesmíru"), které jsou zpravidla velmi vzdálené, málo jasné a často plošně rozsáhlé. Slovo difuzní zde vystihuje jejich charakter – nejde o bodové zdroje světla, ale o rozlehlé, často slabě svítící objekty, které se rozprostírají na poměrně velké ploše oblohy a vyžadují pro pozorování dobré podmínky a optické přístroje s větší světelností.
03.05.2025
Na konci dubna končí, alespoň dočasně, období nízké meteorické aktivity. V tomto období jsou v činnosti dva poměrně silné meteorické roje, a to dubnové Lyridy a eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid pak nastává na počátku května. Aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává právě v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2025 připadlo na období proměnlivého jarního počasí, přesto bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) možné pozorovat poměrně vysoké množství meteorů tohoto roje. Celkově ovšem bylo počasí během března a dubna příznivé, v březnu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 23 nocích, v dubnu pak rovněž ve 23 nocích.
30.06.2025
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
13.05.2025
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
20.02.2025
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
07.12.2024
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.