Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Hvězdárna vzdává symbolickou poctu svému zakladateli a muži, jehož jméno proniklo do vesmíru.
Josef Doleček ve fotografiích. Tak zní název virtuální výstavy, kterou si od 10. února mohou prohlédnout návštěvníci eBadatelny Zlínského kraje na portálu https://ebadatelna.zlkraj.cz/. „Prostřednictvím fotografií z našeho archivu připomínáme člověka, jenž se výraznou měrou zasadil o dokončení stavby valašskomeziříčské hvězdárny a poté se stal jejím prvním ředitelem,“ říká odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Načasování výstavy není náhodné – 16. února uplyne 109 let od Dolečkova narození. „Spíše než pravidelným pozorovatelem astronomických jevů byl nadšeným organizátorem a popularizátorem tohoto oboru. V okolí proslul pořádáním přednášek, na které vše potřebné vozil se svým předchůdcem Antonínem Ballnerem na starém dvojkoláku,“ prozrazuje odborný pracovník hvězdárny.
Úkolu dostavět hvězdárnu se Doleček zhostil počátkem 50. let. „Tehdy v souvislosti s rušením spolků zanikla také astronomická sekce zdejšího městského muzea. Stavba započatá v roce 1947 byla krátce nato zastavena a neměl ji kdo dokončit,“ líčí Kraus události, jež vyvrcholily slavnostním otevřením nového areálu v roce 1955.
Vystavené snímky jsou opatřeny popisky. Část z nich hvězdárna zveřejnila vůbec poprvé. „Některé jsou lehce stylizované. Zřejmě měly funkcionáře a veřejnost přesvědčit, aby provoz a další rozvoj hvězdárny podpořili,“ domnívá se Kraus. Astronomové na zásluhy „otce zakladatele“ o otevření observatoře nezapomněli. V roce 2000, tři roky před jeho smrtí, po něm pojmenovali nově objevenou planetku mezi Marsem a Jupiterem.
autor: Josef Beneš