Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v březnu zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena naše hvězdárna.
„Předmětem našeho zájmu byla eruptivní hvězda s označením AD Leo. Po čtyři noci jsme pořizovali její fotometrická data, zatímco v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově se zaměřili na její spektra. Pozorovali je dalekohledem, jehož zrcadlo má průměr dva metry,“ informuje odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer.
Eruptivní hvězdy patří do kategorie proměnných hvězd, které se vyznačují náhlými zjasněními, jež mohou trvat od jednotek až po desítky minut. „Zpravidla jsou to hvězdy chladnější a menší než naše Slunce. Obecně je označujeme jako takzvané červené trpaslíky. V naší Galaxii představují nejméně polovinu všech hvězd,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny.
Pozornost astronomů se soustředila na četnost erupcí, jež způsobují náhlá zjasnění hvězdy. Na základě zjištěných dat budou schopni zhruba odhadnout celkovou uvolněnou energii. „U těchto hvězd to mohou být hodnoty desetkrát až tisíckrát větší, než u největších slunečních erupcí,“ připomíná Šmelcer a dodává, že s pomocí spektrálních dat z Ondřejova by mohli určit rovněž teploty v oblastech, kde erupce vznikají.
Pozorovací kampaň proběhla pod vedením Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Mezi pozorovateli převažovali členové Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, kteří plně využili jasné oblohy. „Na výsledky kampaně si budeme muset ještě počkat. Zpracování dat je docela náročné a potrvá několik týdnů,“ uzavírá astronom.
autor: Josef Beneš