Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Na této stránce vám představujeme některé zajímavé turistické cíle v nejbližším okolí naší hvězdárny, které by vás mohly inspirovat k návštěvě či výletu. Věříme, že se vám bude u nás opravdu líbit.
Původně barokní budova z roku 1730 sloužila jako sídlo správy krásenského panství. O více než sto let později ji Eugen hrabě Kinský nechal přestavět na empírový zámek. Pozdější majitel Ladislav Seilern-Aspang zde roku 1924 hostil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Od roku 1949 sídlí v zámku Kinských vlastivědné muzeum, v němž bude do podzimu roku 2021 probíhat rozsáhlá rekonstrukce. K zámku přiléhá rozlehlý anglický park s hodnotnými druhy dřevin, založený na přelomu 18. a 19. století. Jeho součástí je amfiteátr, v němž probíhají koncerty a promítání letního kina.
Zámek, majestátně se tyčící nad Rožnovskou Bečvou, představuje jednu z dominant města. Jeho stavbu započal Jan z Pernštejna v první polovině 16. století. Původně renesanční zámek byl později přestavěn v duchu barokního slohu. Nejprve zde sídlil rod Žerotínů. Poté patřil rodu Kinských, který ho prodal rakouskému státu. Ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a ve Slezsku. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů.
Po rozsáhlé rekonstrukci zahájené na sklonku minulého století se zámek Žerotínů proměnil na centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nacházejí Muzejní a galerijní centrum se stálými expozicemi a sezonními výstavami a divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v České republice. K nejvýznamnějším akcím, které se v zámku konají, patří Mezinárodní festival cimbálu a multižánrová přehlídka Valašský špalíček. V sousedství zámku vynikají obnovená bývalá vězeňská kaple, sloužící jako výstavní galerie, a rovněž opravená někdejší barokní sýpka, v níž působí turistické informační centrum.
Částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. V 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. V polovině 20. století přestal sloužit liturgickým účelům. Nyní je zde soustředěno lapidárium kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru.
K nejzajímavějším exponátům patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.
Zámek ze 2. poloviny 16. století získal současnou podobu ve 2. polovině 19. století, v období klasicismu. Vlastnil ho rod Beesů a od roku 1881 Kinští.
K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s naučnou stezkou, který počátkem 19. století založil rod Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1998 skončila celková rekonstrukce parku, v němž se nachází množství vzácných cizokrajných jehličnanů a listnatých stromů.
Je situován do samotného centra města. Do prostředí vzrostlých stromů jsou zde zasazeny evangelický kostel, pomník Tomáše Garrigue Masaryka a mnoho pěkných, architektonicky cenných rodinných domů. Kostel bývá dějištěm koncertů vážné a duchovní hudby.
Vznikl v roce 1948 jako připomínka obětí druhé světové války. Autory návrhu byli architekti Josef Místecký a Jaroslav Hlaváč. Z kopce Helštýna se nabízí krásná vyhlídka na Valašské Meziříčí a jeho okolí.
Dřevěné městečko
Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života ve valašském městečku od poloviny 19. století po první čtvrtinu století dvacátého. V hlavní sezoně zde téměř každý víkend probíhají folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko bývá také dějištěm několika folklorních festivalů. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut.
Mlýnská dolina
Nejmladší areál Valašského muzea v přírodě byl otevřen v roce 1983. Představuje unikátní soubor živých staveb a zařízení, která jsou v provozu díky síle horské vody a lidských rukou. Spatříte zde objekty dokumentující rozvoj a specializaci hospodářství na vesnici od druhé poloviny 17. do 19. století, například vodní mlýn, pilu, valchu, hamr a lisovnu oleje. Ve vozovně z Ostravice se seznámíte se starými dopravními prostředky a zemědělskou technikou.
Valašská dědina
Nejrozsáhlejší areál Valašského muzea v přírodě. Zahrnuje hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárnu. Všechny objekty jsou zasazeny do krajiny, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd.
Jarcovská kula je izolovaná, 7–8 metrů vysoká skalní věž nad obcí Jarcová u Valašského Meziříčí. Z hlediska ochrany přírody není lezení nijak omezeno.
Dostanete se k ní po modré turistické značce z vlakové zastávky Brňov nebo z autobusové zastávky "Podlesí, restaurace", dále po lávce přes Vsetínskou Bečvu a strmě lesem asi 15 minut ke skále.
.
Údolní nádrž, postavená již za Rakousko-Uherska v letech 1907–1912. Její 36,5 metru vysoká a 170 metru dlouhá hráz patřila k nejsmělejším vodním dílům své doby. Dnes je jedním z nejvíce navštěvovaných rekreačních míst Vsetínska, které nabízí možnost koupání a provozování vodních sportů.
Vrchol nad přehradou Bystřička, s pískovcovými skalami a původní loukou se vstavačovitými rostlinami, známou jako „Louky za Klenovem“.