Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Žhavé modré hvězdy v Messier 47

Žhavé modré hvězdy v Messier 47

18.12.2014

ESO 041/14 tisková zpráva

Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.

Hvězdokupa M 47 (Messier 47) se nachází asi 1 600 světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Lodní záď (Puppis, zadní část bývalého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo). Poprvé byl tento objekt zdokumentován kolem roku 1664 a povšiml si ho Italský astronom Giovanni Battista Hodierna. Později hvězdokupu nezávisle objevil Charles Messier, který o starším pozorování Hodeirny neměl ani tušení.    

Ačkoliv je hvězdokupa M 47 relativně jasná a snadno pozorovatelná, jedná se hvězdokupu s jednou z nejřidších populací hvězd. V oblasti o průměru asi 12 světelných let nalezneme asi 50 stálic, v jiných podobných hvězdokupách však může být ve stejné oblasti i tisíc hvězd.

Nebylo však vždy jednoduché hvězdokupu M 47 najít. Ve skutečnosti byla po léta považována za ztracenou, neboť Charles Messier chybně zaznamenal její souřadnice. Hvězdokupu se nakonec podařilo znovu objevit a při tom obdržela nové katalogové označení NGC 2422. Povaha Messierova omylu byla definitivně odhalena teprve v roce 1959, kdy Kanadský astronom T. F. Morris dospěl k závěru, že M 47 a NGC 2422 jsou skutečně jeden a tentýž objekt. 

Jasná modro-bílá barva těchto hvězd ukazuje na jejich vysokou povrchovou teplotu – žhavější hvězdy vypadají modřejší, chladnější jsou naopak červenější. Tento vztah mezi barvou, jasností a teplotou je možné znázornit pomocí Plankovy křivky (Planck curve). Detailnější průzkum světla hvězd pomocí spektroskopie však astronomům může poskytnout mnohem více informací – například jak rychle hvězd rotuje nebo jaké je jejich chemické složení. Na snímku je rovněž zachyceno několik červených hvězd – jedná se o rudé obry, hmotnější hvězdy v pokročilejším stádiu životního cyklu než v jakém se nacházejí méně hmotné a déle žijící modré hvězdy [1].

Čistě náhodou se hvězdokupa M 47 nachází na obloze nedaleko jiné působivé hvězdokupy M 46 (Messier 46). Zatímco M 47 leží relativně nedaleko, je vzdálená jen 1 600 světelných let od nás, M 46 se naproti tomu nachází asi 5 500 světelných let daleko a obsahuje mnohem více hvězd, přinejmenším 500. Přestože obsahuje více hvězd, je na obloze mnohem slabší, právě díky větší vzdálenosti. 

Dalo by se říci, že M 46 je starší sestrou M 47. Stáří M 46 je odhadováno na 300 milionů let, zatímco u M 47 se věk pohybuje jen kolem 78 milionů let. Díky tomu mnohé z nejjasnějších a nejhmotnějších hvězd v M 46 již svůj krátký život prožily a proto také většina hvězd v této starší hvězdokupě vypadá červenější. 

Tento snímek hvězdokupy M 47 vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems [2].

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Délka života hvězdy závisí především na její hmotnosti. Velmi hmotné hvězdy obsahující mnohonásobně více plynu než Slunce mají velmi krátký život trvající jen několik milionů let. Méně hmotné hvězdy naopak mohou nepřetržitě svítit po mnoho miliard let. Stálice ve hvězdokupě jsou zhruba stejně staré a na počátku mají také stejné chemické složení. Velmi jasné hmotné hvězdy se tedy vyvíjejí nejrychleji, dříve se stanou rudými obry, a prožijí celý svůj život rychleji. Méně hmotné a chladnější hvězdy je proto mohou o velmi dlouhou dobu.    

[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1441. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz