Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Země a Měsíc jsou mladší?

Země a Měsíc jsou mladší?

15.06.2010

Dnes se předpokládá, že Země a Měsíc vznikly jako důsledek gigantické tečné srážky dvou planet o velikosti Marsu a Venuše. Až dosud se mělo za to, že k události došlo v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo asi 30 miliónů roků (tj. před 4,537 miliardami roků). Avšak nové výzkumné práce na Niels Bohr Institute vedou k závěru, že se Země a Měsíc musely zformovat mnohem později – možná více než 150 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy. Závěry těchto výzkumů byly publikovány ve vědeckém časopise Earth and Planetary Science Letters.

Stáří Země a Měsíce jsme určili pomocí izotopů wolframu, které mohou odhalit, zda se kovová jádra a kamenité povrchy protoplanet navzájem promíchaly v průběhu vzájemné kolize,“ říká Tais W. Dahl, který prováděl výzkum jako svoji diplomovou práci z geofyziky na Niels Bohr Institute (University of Copenhagen) ve spolupráci s profesorem Davidem J. Stevensonem z California Institute of Technology (Caltech).

Bouřlivé kolize

Planety Sluneční soustavy se vytvořily v důsledku kolizí malých těles kroužících kolem mladého Slunce. Při vzájemných srážkách se tato tělesa roztavila a vytvářela větší a větší objekty. Země a Měsíc jsou důsledkem gigantické kolize dvou těles velikosti Marsu a Venuše. Obě planety se srazily v době, kdy již měly vytvořená kovová (železná) jádra a byly obklopeny kamenným (silikátovým) pláštěm. Avšak kdy k této události došlo a jak probíhala? Vzájemná srážka trvala méně než 24 hodiny a teplota na Zemi byla tak vysoká (7 000 °C), že kamenný plášť i kovové jádro se musely během gigantické kolize tavit. Avšak kdy došlo k vzájemnému promíchání kamenného a kovového matriálu?

Donedávna se předpokládalo, že horniny a železo se navzájem promíchaly během procesu formování planet, a tak závěr byl, že Měsíc vznikl v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo 30 miliónů roků, tj. přibližně před 4,537 miliardami roků. Avšak nové výzkumy ukazují něco zcela jiného.

Datování na základě radioaktivních prvků

Stáří Země a Měsíce může být datováno na základě přítomnosti některých prvků v zemském plášti. Hafnium 182 je radioaktivní materiál, který se rozpadá a přeměňuje na izotop wolframu 182. Tyto dva prvky mají výrazně odlišné chemické vlastnosti. Zatímco izotop wolframu preferuje vazbu s kovy, naopak hafnium preferuje vazbu na silikáty.

Rozpad veškerého hafnia a jeho přeměna na wolfram trvá 50 až 60 miliónů roků. Během vzniku Měsíce v důsledku kolize klesl téměř veškerý kov do středu Země. Ale klesl opravdu veškerý wolfram do zemského nitra?

Zjišťovali jsme, jak se postupně kovy a horniny navzájem promíchávaly během formování planet v důsledku kolizí. Použitím dynamického modelu výpočtů turbulentního promíchávání kovů a horniny v kapalném stavu jsme zjistili, že izotopy wolframu z období mladé Země zůstaly v kamenném plášti,“ vysvětluje Tais W. Dahl, Niels Bohr Institute (University of Copenhagen - viz obrázek vpravo). Nové výzkumy totiž naznačují, že ke vzniku Měsíce v důsledku kolize došlo až po tom, co se veškeré hafnium zcela rozpadlo na wolfram.

Výsledky našich výzkumů ukazují, že kovové jádro a kamenný plášť se nejsou schopny promíchat při kolizi těles, která jsou větší než 10 km v průměru. Proto nemohl být wolfram odstraněn z kamenného materiálu v plášti Země během této kolize,“ říká Tais W. Dahl.

Závěry těchto výzkumů znamenají, že Země a Měsíc musely vzniknout mnohem později, než se doposud soudilo – tedy ne 30 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy, ale pravděpodobně více než 150 miliónů roků po vzniku planetárního systému.

Zdroj: http://news.ku.dk/all_news/2010/2010.6/earth_and_moon/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje