Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Zářící umírající hvězda na barevném pozadí

Zářící umírající hvězda na barevném pozadí

28.07.2010

ESO 031/10 tisková zpráva

Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.

Velmi hmotné hvězdy prožijí svůj život rychle a umírají mladé. Některé z nich září v závěrečných fázích svého života tak intenzivně, že při průchodu záření řídkou atmosférou dochází k jejímu odfukování až milionkrát rychleji než v případě klidnějších hvězd, jako je třeba naše Slunce. Tento poměrně vzácný vývojový typ horkých a hmotných hvězd nese jména dvou francouzských astronomů, kteří je jako první pozorovali v polovině 19. století: Wolf-Rayetovy hvězdy [1]. Jedním z dosud nejhmotnějších známých zástupců této kategorie je právě hvězda WR 22, primární složka dvojhvězdy s hmotností  zhruba 70 hmot slunečních. Hvězda je zachycena ve středu snímku, který byl vytvořen z jednotlivých záběrů přes červený, zelený a modrý filtr, získaných kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla (Chile).

Hvězda WR 22 se na obloze nachází ve spodní části mytologické Jásonovy lodi Argo, v jižním souhvězdí dnes známém jako Lodní kýl (Carina). Přestože se nachází plných 5 000 světelných let od nás, je na obloze za dobrých podmínek pozorovatelná pouhým okem. WR 22 je jednou z mnoha výjimečně jasných hvězd patřících k mlhovině Carina (známé též pod katalogovým označením NGC 3372), mohutné oblasti zrodu nových hvězd, jejíž okrajová část tvoří barevné pozadí tohoto snímku.

Jemné barvy bohaté tapiserie na pozadí jsou výsledkem interakce intenzivního ultrafialového záření horkých hmotných hvězd (včetně WR 22) a mohutného komplexu plynových, většinou vodíkových, oblaků, ze kterého vznikly. Střed mlhoviny se nachází mimo zorné pole snímku na levé straně, ale spatřit jej můžete například na záběru publikovaném v rámci této tiskové zprávy jako eso1031b. Oblast, ve které se nachází také pozoruhodná hvězda Eta Carinae, byla představena například v tiskové zprávě eso0905-cz.
 

Zdroj


Poznámky

[1] Wolf-Rayetovy hvězdy, další informace (anglicky)

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontaky

Richard Hook; ESO, Survey Telescopes PIO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz