Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Zákryt hvězdy planetkou (1878) Hughes

Zákryt hvězdy planetkou (1878) Hughes

18.03.2008

Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů, a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve Sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.

V případě pozorování zákrytů hvězd planetkami pomocí CCD je jednou z nejčastěji využívaných metod takzvaný „drift scan“. Do zorného pole kamery, která je připojena na vhodný dalekohled, je podle mapky nastavena hledaná hvězda. Je-li vypnut hodinový stroj, hvězda se v důsledku rotace Země pohybuje v zorném poli od jednoho okraje k druhému. Probíhá-li na takto připraveném zařízení expozice, budou jasnější hvězdy na snímku zaznamenány jako čáry. Došlo-li během snímání k zákrytu hvězdy planetkou (tak jak předpokládáme), projeví se to přerušením stopy sledované hvězdy na snímku. Metoda je omezena několika faktory: především malými rozměry čipů dostupných CCD kamer a nastavením časové základny. Hvězda totiž celé zorné pole projde za poměrně krátkou dobu, která nepřímo závisí na ohniskové vzdálenosti použitého dalekohledu. Při použití teleskopu s ohniskem kolem 1 m může být dosažená přesnost měření teoreticky vyšší než 0.1 s, ale v praxi je absolutní přesnost časování jevu v důsledku dalších faktorů spíše blízká 0.5 s (s vysokou přesností až 0.1 s lze měřit relativní délku trvání zákrytu).

Na noc 7./8. března 2008 byl předpovězen zákryt hvězdy HIP 53899 planetkou (1878) Hughes. Celý úkaz byl pozorovatelný v pásu, táhnoucím se z jihovýchodní do severozápadní Evropy. Do České republiky měl stín asteroidu dorazit 8. března přibližně v 0:45 UT. Hvězda o jasnosti +9,4 mag měla být zakryta na velmi krátkou dobu asi 1,5 s v centru stínu a její jasnost měla poklesnout o 5,8 mag.

Jelikož podle posledního zpřesnění dráhy ležela Hvězdárna Valašské Meziříčí přesně ve středu stínu a Hvězdárna Vsetín na jeho okraji, naplánovali jsme společný experiment, který ale zhatilo počasí (ve Valašském Meziříčí, kde byl k pozorování připraven Ladislav Šmelcer, byla mlha). Na stanici Vsetín pozoroval Emil Březina (a jako host a „metodi(sti)cká“ pomoc Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí). Ke snímání úkazu byla použita CCD kamera SBIG ST-7, připojená na dalekohled Newton BlackPearl 150/1200, uchycený na německé paralaktické montáži v kopuli hvězdárny. S tímto systémem lze za dobrých pozorovacích podmínek v driftu sledovat v oboru R hvězdy do cca 10 mag. Použitá kombinace přístrojů má zorné pole 19' x 13', kterým hvězda projde asi za 80 s. Meteorologická situace v době zákrytu hvězdy planetkou Hughes.

zákryt hvězdy planetkou Hughes - meteosituace, stopa a data
V horní části obrázku je zachycena meteorologická situace v době zákrytu (zdroj ČHMU – růžová = jasno, zelená = nízká oblačnost, hnědá a fialová = frontální a vysoká oblačnost). Prostřední část je výřez originálního snímku s daty o zákrytu (přerušená stopa hvězdy) a naspodu provedená analýza tohoto snínu.
Přestože v uplynulých dnech bylo jasno, v noci ze 7./8. března nám počasí moc nepřálo. Kolem půlnoci se začala z východu natahovat nízká a ze západu vysoká oblačnost. Pokud bychom již nebyli na hvězdárně, asi bychom (podle snímků z družic MSG soudě) zůstali doma. Vybavení jsme začali chystat až na poslední chvíli zhruba hodinu před úkazem. V době zákrytu byl průběh pozorování následující (časy jsou uvedeny v UT): 0:45:00 – vše je připraveno, hvězda na kraji zorného pole, obloha dobrá; 0:45:50 – vypínáme pohon dalekohledu; 0:45:55 – zahajujeme expozici o délce 60 s, průběh úkazu kontrolujeme vizuálně; 0:46:26 – vidíme krátké zabliknutí hvězdy, jeho délku odhadujeme na 0.4 s; 0:46:50 – expozice ukončena, stopa hvězdy jeví „hned na druhý“ pohled krátké přerušení; 0:47 – ukládáme data v několika verzích a na různých místech, pořizujeme kalibrační snímky, 10° od hvězdy je oblačnost…

Data bylo samozřejmě potřeba zpracovat, na což došlo až v pondělí v práci. K opravě snímků o darkframe a flatfield byl použit program SIMS, informace o intenzitě byla ze snímku extrahována pomocí funkce slice v program Iris, vyexportována ve formátu .dat a statisticky zpracována. Výsledkem pozorování je zjištěná doba trvání zákrytu a okamžiky jeho počátku i konce pro Vsetín. Zákryt začal 8. března v 0 h 46 m 26,5 ± 0,4 s UT a skončil v 0 h 46 m 27,4 ± 0,4 s. Celková délka jeho trvání byla 0,9 ± 0,2 s.

Vzhledem ke špatným atmosférickým podmínkám a některým konstrukčním nedostatkům dalekohledu byla analýza výsledků poměrně složitá. Chvíli to dokonce vypadalo, že pozorování bude hodnoceno jako nejisté. Výsledky byly spolu s původními daty zaslány Janu Mánkovi (IOTA), který provedl nezávislé zpracování a dospěl k obdobným závěrům. Zjištěné parametry úkazu pro stanoviště Vsetín byly odeslány do mezinárodních organizací European Asteroidal Occutlation Network (EAON) a evropské sekce International Occultation Timing Association (IOTA/ES), které se shromažďováním pozorování tohoto typu úkazů zabývají. Naneštěstí je pozorování ze Vsetína jediným pozitivním. O to více nás může mrzet špatné počasí ve Valašském Meziříčí. Publikované výsledky naleznete na stránkách http://www.euraster.net/results/2008/index.html#0308-1878.

 

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje