Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Záhadné víry v polárních oblastech planety Jupiter

Záhadné víry v polárních oblastech planety Jupiter

25.03.2018

Z nové studie vyplývá, že cyklóny kroužící kolem pólů planety Jupiter jsou záhadně uspořádány do skupin v podobě pětiúhelníku či dalších geometrických obrazců. Od doby, co Galileo Galilei na počátku 17. století poprvé pozoroval planetu Jupiter dalekohledem, astronomové obdivovali některé dramatické útvary na největší planetě Sluneční soustavy, jako například jeho barevné pásy a Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot, GRS). Avšak mnoho z nich v okolí pólů planety zůstalo nepoznaných, protože ze Země nejsou pozorovatelné.

Nyní kosmická sonda Juno (start 5. 8. 2011) obíhající kolem planety Jupiter pořídila fotografie ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, které odhalily obří cyklóny v okolí pólů obří plynné planety, uspořádané do geometrických obrazců. Například v okolí severního pólu planety se kolem jednoho víru o průměru 4 000 kilometrů nacházelo dalších osm cirkumpolárních cyklónů podobných velikostí. A v okolí jižního pólu planety Jupiter byla zaregistrována cyklóna o průměru 6 400 kilometrů, kterou doprovázelo pět rozsáhlých vírů o průměrech 5 600 až 7 000 kilometrů. Rychlost proudění v nich převyšuje 350 km/h. Snímky byly pořízeny kamerou Jovian Infrared Auroral Mapper (JIRAM) na palubě sondy Juno.

Objevili jsme něco naprosto nového, co doposud nebylo pozorováno na žádné jiné planetě,“ říká hlavní autor studie Alberto Adriani, planetolog na Institute of Astrophysics and Space Planetology v Římě. Všechny tyto cyklóny zde musely existovat minimálně sedm měsíců. V každém seskupení byly obří víry dostatečně blízko jeden vůči druhému, takže musely být neodmyslitelně ve vzájemném kontaktu.

Kosmická sonda Juno vůbec poprvé při svém výzkumu planety Jupiter prolétávala nad oběma jejími póly. Od pólu k rovníku prolétne zhruba za 2 hodiny, přičemž se nejvíce přiblíží na vzdálenost zhruba 4 000 kilometrů nad horní vrstvu oblačnosti.

Nejedná se však o první případ, kdy astronomové pozorovali obrovský vír v okolí pólu obří plynné planety. Například Saturn, druhá největší planeta Sluneční soustavy, vlastní osamělé cyklóny v okolí obou svých pólů a vědci proto očekávali podobné struktury i na Jupiteru.

Naše předpoklady však byly chybné – okolí obou pólů planety Jupiter je ve skutečnosti zcela odlišné,“ říká Alberto Adriani. „Na základě této zkušenosti, ale také z jiných pozorování, jsme se dozvěděli, že u obou planet existují velké rozdíly. Na základě těchto objevů jsme zjistili, že naše dřívější poznatky nemusí být vždy aplikovatelné na jiné případy.“

Astronomové i dříve detekovali geometrické útvary na některých planetách Sluneční soustavy. Například objevili obří hexagonální oblačný útvar na severním pólu planety Saturn, Velkou tmavou skvrnu na Neptunu apod. Avšak toto jsou vůbec první skupiny cyklónů, které byly viditelně uspořádány do tvaru mnohoúhelníku.

Zůstává velkou neznámou, jak tyto cyklóny přetrvávají vedle sebe, aniž by splynuly, nebo jak se vyvinuly do podoby geometrického útvaru. Ačkoliv se taková uskupení zdají být unikátní na planetě Jupiter, „tyto struktury by snad mohly být objeveny na planetách podobných Jupiteru obíhajících kolem cizích hvězd,“ dodává Alberto Adriani.

Podrobně byl tento objev popsán v časopise Nature, kde byly rovněž publikovány další tři články o vědeckých výzkumech sondy Juno. Dalším zjištěním je například to, že silné větry pronikají do nižších vrstev atmosféry, než se dříve předpokládalo. Měření gravitačního pole Jupitera ukázalo na asymetrii, která může být způsobena proudy hmoty hluboko uvnitř planety.

Zdroj: https://www.space.com/39905-jupiter-cyclones-geometric-clusters.html a https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-juno-findings-jupiter-s-jet-streams-are-unearthly

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje