Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

Záhadné tmavé útvary na povrchu Marsu

28.08.2012

Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Dalším místem výskytu těchto útvarů je například oblast Acheron Fossae.

Svažující se pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Vysoké rozlišení snímků ze sondy MRO může pomoci rozlišit jejich charakteristické rysy. Další výzkum těchto útvarů může vrhnout nové světlo na „životní cyklus“ těchto pruhů a na geologické procesy, které je vytvářejí. Snad budeme schopni rovněž studovat fotometrické vlastnosti útvarů.

Definitivní odpověď na otázku, jak tyto zajímavé útvary vznikají, není zatím známa. Jedna z teorií předpokládá, že se jedná o jemná zrníčka prachu sklouzávající dolů po svahu kopce či kráteru. Tmavé pruhy v oblasti Acheron Fossae mají délku až do několika stovek metrů. Zdá se, že písek obtéká kolem kamenů podobně jako voda a z nějakého důvodu za určitou dobu vytvořené tmavé pruhy významně zesvětlají. Proces tekoucích písků je jednou z několika možností, které mohou rychle měnit barvu povrchu rudé planety.

Tyto úzké, lavinám podobné procesy, se vyskytují převážně v rovníkových oblastech planety Mars. Jak už bylo uvedeno, fyzikální procesy, které vedou k jejich vzniku, zatím známy nejsou. Valící se „lavina“ zřejmě naruší původní světlý povrch a pokryje jej vrstvou tmavšího matriálu. Uvažovalo se rovněž o úloze vody a dalších těkavých látek (suchý led, slaná voda, žhavé magma), které by mohly vytvářet podobné úkazy.

Tyto tmavé pruhy byly poprvé objeveny na snímcích ze sond Viking Orbiter počátkem 80. let minulého století. V té době se Holly Ferguson a Baerbel Lucchitta (U.S.G.S., Flagstaff) domnívali, že útvary mohou být vysvětleny mokrým pískem sesouvajícím se dolů po svahu. Avšak všechna další navrhovaná vysvětlení vyloučila úlohu vody a místo toho se uvažovalo o vlivu větrné eroze, vzniku prachových lavin nebo sesuvů půdy. Později byly tyto zvláštní útvary zaznamenány i na snímcích pořízených sondou Mars Odyssey. Přesto, že snímky ze sondy MRO jsou mnohem detailnější, definitivní vysvětlení zatím nemáme.

A možná přece jen máme. Nedávno objevili studenti University v Arizoně nový a zajímavý jev, který zřejmě hraje roli při utváření povrchu Marsu: laviny sypkého prachu, které nespouštějí seismické otřesy, jak by se možná dalo očekávat, nýbrž tlakové vlny, které vznikají při průletu meteoroidu atmosférou Marsu ještě před dopadem na povrch.

Autoři interpretují tisíce tmavých pruhů se svažujícím se povrchem na úbočích kopců či kráterů jako prachové laviny způsobené impaktem. Největší ze skupiny nových studovaných kráterů má průměr 22 metrů. Nejpravděpodobnější je, že skupina kráterů vznikla po dopadu fragmentů tělesa, které se rozpadlo se až při průletu atmosférou Marsu. Okolo místa dopadu se rozkládají šavlovitě zahnuté, úzké, relativně tmavé pruhy různé délky.

Zdroj: http://hirise.lpl.arizona.edu/ESP_022405_1910, http://www.spacedaily.com/news/mars-water-science-02k.html a http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=35570

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz