Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V tomto roce (2018) se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Významné objevy družice WISE

Významné objevy družice WISE

22.04.2011

Astronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním „balíku“ informací z družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). „Počínaje dneškem tisíce astronomů budou zkoumat data z družice WISE a já očekávám spoustu překvapení,“ říká Edward Wright (UCLA).

Družice byla vypuštěna 14. 12. 2009 za účelem zmapování celé oblohy v oboru infračerveného záření s podstatně lepší citlivostí a rozlišením než dosavadní kosmické observatoře. Z polární dráhy kolem Země naskenovala oblohu přibližně jedenapůlkrát, přičemž vesmír snímkovala na čtyřech různých vlnových délkách. Pořídila více než 2,7 miliónů fotografií, na kterých jsou zachyceny jak nejvzdálenější galaxie, tak například blízkozemní planetky.

Podobně jako ostatní infračervené družice byla i WISE vybavena chladícím médiem k chlazení detektorů tepelného záření. Když byl v říjnu 2010 kapalný vodík sloužící jako chladící látka spotřebován (jak bylo předpokládáno), dva z jeho čtyř detektorů infračerveného záření byly vypnuty, dva mohou být ještě využívány.

Kromě výzkumu vzdálených vesmírných objektů družice objevila 20 komet, více než 33 000 planetek mezi Marsem a Jupiterem a 133 blízkozemních objektů, což jsou planetky nebo komety, které se mohou ke dráze Země přiblížit na vzdálenost menší než 45 miliónů km. V únoru 2011 byly přístroje vypnuty a družice je hibernována.

Jeden ze zajímavých snímků pořízených družicí WISE zachycuje oblast nazývanou Ró Ophiuchi. Je pojmenována podle nejjasnější hvězdy souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). Jedná se o jednu z nejbližších oblastí, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd. Snímek umožňuje spatřit v této mlhovině mnohem větší detaily než například ve vzdálenější podobné oblasti, jakou je mlhovina v Oriónu.

Různorodost barev na tomto obrázku představuje rozdílné vlnové délky infračerveného záření. Zářivě bílá mlhovina uprostřed obrázku je světlo vybuzené žárem blízkých hvězd, z čehož vyplývá, že se jedná o tzv. emisní mlhovinu. Totéž platí pro většinu plynů zobrazených na celém snímku různými barvami včetně modravého zahnutého útvaru v pravém spodním rohu. Červený objekt vpravo dole je světlo hvězdy sigma Scorpii, která osvětluje prach ve svém okolí, čímž dochází ke vzniku tzv. reflexní mlhoviny (hvězda se nachází uprostřed tohoto útvaru). A nejtmavší oblasti v různých místech tohoto snímku jsou „kapsy“ hustého studeného plynu, které zastiňují světlo pozadí, čímž vytvářejí absorpční (temnou) mlhovinu. Detektory dlouhovlnného záření na družici WISE mohou ve většině případů proniknout skrz temnou mlhovinu, avšak v tomto případě jsou oblaka plynů výjimečně neprůhledná.

Jasné růžové objekty přesně vlevo od středu obrázku jsou mladé hvězdné objekty (YSOs – young stellar objects). Tato hvězdná batolata se právě narodila; většina z nich se stále ještě vyvíjí ve své malé husté mateřské mlhovině. Ve viditelném světle jsou objekty YSO zcela zahaleny v tmavé mlhovině, která je obklopuje. Tato mlhovina někdy důkladně ukrývá mladé hvězdy a dělá jejich „novorozence“ neviditelné.

Na tomto snímku můžeme rovněž vidět některé z nejstarších hvězd naší Galaxie, které se nacházejí ve dvou rozličných (a mnohem vzdálenějších) kulových hvězdokupách. První hvězdokupa s označením M 80 je daleko u pravého okraje snímku směrem nahoru. Druhá kulová hvězdokupa (NGC 6144) se nachází blízko středu spodního okraje snímku. Obě vypadají jako malé husté kompaktní skupiny modrých hvězd. Kulové hvězdokupy obsahují většinu známých nejstarších hvězd ve vesmíru (jejich stáří se odhaduje přibližně na 13 miliard let), které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru.

Na novém snímku jsou i dva další zajímavé objekty. V pozici odpovídající 3. hodině na ciferníku vzhledem k jasné centrální oblasti a přibližně ve dvou třetinách vzdálenosti od středu obrázku k okraji je malá mlhavá červená tečka (mnohem lépe je viditelná na snímku v plném rozlišení). Tato skvrna je velmi vzdálená galaxie, známá jako PGC 090239. A nakonec v levém spodním rohu obrázku se nacházejí dvě čáry vybíhající ze spodního okraje. Nebyly vytvořeny prolétajícími družicemi; jedná se o optické artefakty, směřující od jasné hvězdy Antares, která je mimo zobrazenou fotografii.

Použitým vlnovým délkám infračerveného světla odpovídá určité barevné vyjádření, použité na této fotografii. Modrá a modrozelená barva představuje záření o vlnových délkách 3,4 a 4,6 mikronu, které převládá ve světle hvězd. Zelená a červená barva reprezentují záření o vlnových délkách 12 a 22 mikronů, které je ponejvíce emitováno prachovými částicemi.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110414.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje