Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?

Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?

02.02.2012

Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o ruském projektu Veněra-D, jehož cílem bude po roce 2017 podrobný výzkum Venuše. To však není jediný připravovaný projekt, který by měl přispět ke studiu stále ještě záhadné planety.

Z ruské strany by měl na misi Veněra-D navázat projekt sondy Veněra-Glob, s jejímž startem se orientačně počítá po roce 2020. Cílem sondy bude dlouhodobý a detailní výzkum atmosféry planety a výzkum povrchu Venuše současně na několika místech. To má zajistit sonda na oběžné dráze kolem planety a 4 až 6 průzkumných modulů, studujících atmosféru a povrch Venuše.

Jedním z přistávacích modulů může být dlouhodobě pracující laboratoř fungující podstatně delší dobu. U dosavadních sond vydržely přistávací moduly pracovat na povrchu planety něco přes 2 hodiny. Koncepce dlouhodobě pracující stanice se zvažovala již při návrhu projektu Veněra-D. Byla navržena celá řada originálních řešení konstrukce, avšak současná úroveň technologií neumožňovala jejich realizaci a zařazení do projektu sondy Veněra-D. Pokud to umožní rozvoj elektroniky, pracující za vysokých teplot, dlouhodobě fungující stanice bude do projektu Veněra-Glob zařazena.

Zvažuje se také vybavení sondy prostředky pro výzkum atmosféry v podobě složitějších konstrukcí, například vrtulníku či aerostatů s proměnnou výškou letu v místní atmosféře.

Hlavními cíli projektu v různých oblastech Venuše bude:

  • výzkum stavby a chemického složení atmosféry, oblaků, tepelné rovnováhy, skleníkového efektu a dynamiky atmosféry
  • studium povrchu, seismické, elektrické a vulkanické aktivity, vzájemného vztahu povrchu planety a její atmosféry
  • monitorování spodní, střední a horní vrstvy atmosféry z oběžné dráhy, výzkum atmosféry, ionosféry a studium disipace molekul

Projekt bude připravován v rámci široké mezinárodní spolupráce.

V současné době krouží kolem Venuše jediná sonda, a to evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005). Na své konto si připsala několik významných poznatků. Stále je v dobrém technickém stavu a pokračuje ve výzkum planety.

V roce 2010 se měla do výzkumu Venuše zapojit japonská sonda Akatsuki (start 21. 5. 2010). V prosinci téhož roku se však nezdařilo její navedení na oběžnou dráhu kolem cílové planety, další pokus o tento manévr uskuteční japonští technici v roce 2016.

Americký projekt sondy VISE (Venus In-Situ Explorer) byl v roce 2009 vybrán mezi mise ucházející se o realizaci v rámci programu New Frontiers (zatím realizovány sondy New Horizons a Juno, připravuje se OSIRIS-Rex). Soutěžit bude s dalšími 4 projekty, z nichž bude vybrán pouze jeden. Realizace vítězného projektu se uskuteční v období 2013 až 2022.
V případě, že bude projekt sondy VISE shledán natolik zajímavý, že bude vybrán k realizaci, bude jeho primárním zaměřením výzkum fyzikálních a chemických vlastností atmosféry, a dále stavby a složení povrchu. Výzkum však nebude prováděn z oběžné dráhy, ale pomocí speciálního balónu, který opakovaně sestoupí na povrch Venuše, zde rychle odebere vzorky a v přijatelnějších podmínkách větší výšky (za nižšího tlaku a teploty) je pak analyzuje. Měla by to být jakási předehra pro získání základních informací před vysláním další sondy NASA s názvem Venus Mobile Explorer v mnohem vzdálenějším časovém období.

Vzhledem k tomu, že spodní vrstvy atmosféry Venuše jsou velmi husté, mohly by se tyto výzkumné prostředky přemísťovat pomocí kovového vlnovce (balónu), stoupajícího vzhůru a následně se vznášejícího za letu nad povrchem planety ve výšce zhruba 10 km, podobně jako vzducholoď. Takto by zařízení mohlo překonat velké vzdálenosti a provádět dlouhodobý výzkum jak atmosféry, tak i povrchu planety.

Při kontrolovaném letu ve výšce jen několik metrů nad povrchem bude možné občas provádět odběr vzorků povrchového materiálu k následnému rozboru. Pohyb může být realizován například pomocí poháněné vrtule či za využití slabého větru nad povrchem Venuše.

Zdroj: http://stp.cosmos.ru/index.php?id=projects a http://en.wikipedia.org/wiki/New_Frontiers_program

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje