Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Výstřednost mladých hvězd

Výstřednost mladých hvězd

11.03.2015

ESO 010/15 tisková zpráva

Působivý snímek zachycuje část oblohy v souhvězdí Oltář (Ara). Jedná se doslova o pokladnicí kosmických objektů - hvězdokupy, emisní mlhoviny a oblaky s probíhající tvorbou hvězd jsou jen příklady bohatství, které se v této 4 000 světelných let vzdálené oblasti nachází. Uvedený snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři Paranal v Chile a jedná se zatím o nejdetailnější záběr této části oblohy.

Ve středu snímku se nachází otevřená hvězdokupa NGC 6193, která obsahuje asi třicet jasných hvězd a tvoří srdce takzvané OB1 asociace Ara. Dvě nejjasnějších stálice jsou velmi horké obří hvězdy. Společně jsou hlavním zdrojem světla a záření pro nedalekou emisní mlhovinu NGC 6188 (označované též jako Rim Nebula, mlhovina Lem), která se nachází vpravo od středu kupy. 

Hvězdná asociace je rozsáhlým, slabě gravitačně vázaným, seskupením hvězd, které ještě zcela neopustily původní oblast svého zrodu. OB asociace se skládají především z velmi mladých modro-bílých hvězd, které jsou až 100 tisíckrát jasnější a 10 až 50krát hmotnější než Slunce.

Mlhovina NGC 6188 tvoří na snímku nápadný předěl mezi temnými a jasnými oblaky. Představuje rozhraní mezi oblastí RCW 108, ve které probíhá formování hvězd, a zbytkem asociace [1]. Okolí RCW 108 je naplněno především vodíkem – hlavní ingrediencí při vzniku hvězd. Podobné útvary astronomové označují jako H II oblasti (H II regions).

Zdá se, že ultrafialové záření a intenzivní hvězdný vítr stálic hvězdokupy NGC 6193 je spouštěcím mechanismem dalších etap hvězdotvorby v přilehlých oblacích plynu a prachu. Při fragmentaci oblaku se jednotlivé části začínají hroutit působením gravitace, zahřívají se a mohou se stát kolébkami nových hvězd.  

Při vzniku nových hvězd v oblaku dochází zároveň k jeho ‚erozi‘ působením hvězdných větrů a záření předchozích generací stálic, případně blízkými explozemi supernov. Díky tomu mají takové H II oblasti životnost pouze několik milionů let. Vznik hvězd je však mimořádně neefektivní proces, při kterém se spotřebuje pouze asi 10% dostupné hmoty, zbytek je rozfoukán do okolního prostoru.

Zdá se, že mlhovina NGC 6188 se nachází ve fázi formování útvarů známých jako 'pilíře'. To znamená, že v budoucnu by mohla vypadat podobně jako jiné známé oblasti s probíhající hvězdotvorbou – například Orlí mlhovina (Eagle Nebula, M 16, ve které se nachází známé útvary Pilíře stvoření) nebo mlhovina Konus (Cone Nebula, část rozsáhlejší NGC 2264). 

Uvedený působivý snímek byl ve skutečnosti vytvořen z více jak 500 jednotlivých záběrů pořízených pomocí dalekohledu VST přes čtyři různé fotometrické filtry. Celková doba expozice přesáhla 56 hodin. Jedná se o dosud nejdetailnější snímek této oblasti oblohy.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Tato mlhovina je mezi astronomy známa i jinak. Její předchozí záběr pořízený přístroji ESO byl použit na obálce DVD distribuce souboru programů pro použití v astronomii Scisoft sestaveného ESO. Nejnovější verze tohoto balíku byla uvolněna před několika týdny. Proto je objekt na obálce někdy označován jako mlhovina Scisoft. 

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz