Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Vodní teleskopy budou pátrat po pulzarech a dalších zdrojích záření gama

Vodní teleskopy budou pátrat po pulzarech a dalších zdrojích záření gama

25.04.2017

Astronomové objevili neobvyklý způsob k vystopování pulzarů – rychle rotujících zaniklých hmotných hvězd. Tento postup může vést k odhalení nových druhů těchto rotujících pozůstatků hvězd. I přes jejich vysoké energie jsou pulzary obvykle obtížně pozorovatelné. Vyzařují nejčastěji velmi intenzivní úzké svazky rádiových vln, které „ozařují“ oblohu podobně jako maják, avšak radioteleskopy je mohou zaregistrovat pouze v tom případě, že jejich jednotlivé svazky zasáhnou Zemi.

Další možností, jak je pozorovat, je registrace rentgenových paprsků, avšak dalekohledy použité pro pozorování na těchto vlnových délkách mají malé zorné pole. Supernovy, jejichž exploze vedou k vytvoření pulzaru, kromě toho po sobě zanechávají nádhernou mlhovinu, jako je například Krabí mlhovina v souhvězdí Býka; ale jenom tehdy, pokud je jejich stáří menší než několik desítek tisíc roků. V naší Galaxii by měly existovat stovky nebo možná tisíce „neviditelných“ pulzarů, které čekají na svůj objev.

Nyní Tim Linden z Ohio State University, Columbus, nalezl způsob, jak je objevit. Vodní observatoř High-Altitude Water Cherenkov Gamma-Ray Observatory (HAWC), která je sestavena z 300 vodních nádrží nacházejících se ve vysokohorské poloze v centrálním Mexiku, může detekovat záření gama vznikající na základě interakcí mezi nabitými částicemi, které jsou emitovány pulzary, a mezihvězdným plynem. V nádržích je detekováno elektromagnetické Čerenkovovo záření, které vzniká při průletu rychle se pohybujících nabitých částic, vytvořených při vniknutí vesmírného vysokoenergetického gama záření do pozemské atmosféry.

Tim Linden tvrdí, že observatoř HAWC může objevit doposud neznámé pulzary, protože oblasti emise záření gama pokrývají větší část oblohy než emise rádiového či rentgenového záření – několik stupňů čtverečních – a observatoř je konstruována k prozkoumání širšího zorného pole než mají průměrné radioteleskopy či rentgenové dalekohledy. Zmapování těchto oblastí emise záření gama může potvrdit, jestli je zde přítomen pulzar.

K prověření této představy chce Tim Linden se svými spolupracovníky pozorovat oblohu v oblasti dvou známých pulzarů ke zjištění, zda emise záření gama se k nim dá přiřadit – a zjistit, zda skutečně existuje. „Tyto emise mohou rovněž odhalit novou třídu pulzarů,“ dodává Tim Linden. Jeho hypotézou je, že hvězdný vítr pulzaru interaguje s magnetickým polem Galaxie a uvězní vysoko-energetické částice, přičemž generuje paprsky gama.

Dále Tim Linden plánuje požádat o pozorovací čas na kosmické astronomické observatoři XMM-Newton provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA, aby mohl prozkoumat oblasti, které budou studovány prostřednictvím dalekohledů HAWC, a to k získání dalších důkazů doposud nespatřených pulzarů.

Vědci z Michigan State University hrají klíčovou roli v nové observatoři, která bude studovat vysoko-energetické gama paprsky a kosmické záření přicházející z extrémních zdrojů ve vesmíru, jako jsou například černé díry, temná hmota a explodující hvězdy.

Zařízení HAWC se nachází na úbočí sopky Sierra Negra poblíž Puebla v Mexiku, ve výšce 4 100 metrů nad mořem. Detektor má zorné pole pokrývající 15 % oblohy a v průběhu každého dne prozkoumá dvě třetiny oblohy. Observatoř HAWC vykoná s vysokou citlivostí přehledný průzkum záření gama na severní polokouli. Je nejnovějším prostředkem ke zviditelnění explozivních událostí a k získání více informací o charakteru záření o vysokých energiích.

Michigan State University je jednou ze spolupracujících 14 amerických a 10 mexických univerzit. Zařízení má schopnost detekovat elektromagnetické záření o nejvyšších energiích a může doplnit další observatoře pro jeho detekci na celém světě. Očekává se, že zařízení HAWC bude 10 až 15krát citlivější než jeho předchůdce – Milagro experiment v Los Alamos.

Toto nové výzkumné zařízení nám dá možnost získat objektivní pohled na oblohu v oboru záření o velmi vysokých energiích,“ říká Jim Linnemann, profesor fyziky a astronomie na Michigan State University. „To nám umožní prozkoumat neobvyklé a exotické zdroje, jako například záblesky záření gama, které můžeme pozorovat v průměru dvakrát za rok.“

Každý z detektorů HAWC představuje obří zásobník obsahující téměř 200 000 litrů (50 000 galonů) mimořádně čisté vody se čtyřmi detektory světla ukotvenými ke dnu nádrže. Pomocí 300 nádrží rozprostřených napříč oblastí o velikosti tří fotbalových hřišť je observatoř HAWC schopna „uvidět“ tyto události s relativně vysokým rozlišením.

HAWC je zařízení zkonstruované za účelem pozorování záření gama a kosmických paprsků v rozsahu energií 100 GeV a 100 TeV. Tyto energetické fotony se zrodily v těch nejextrémnějších prostředích ve známém vesmíru, jako jsou exploze supernov, aktivní jádra galaxií nebo záblesky záření gama. Kosmické záření představuje elektricky nabité částice, které dosahují energií mnohem vyšších, než můžeme dosáhnout v pozemních urychlovačích částic. Původ takových částic byl záhadou více než 100 let.

Zdroj: https://www.newscientist.com/article/2127660-water-telescope-uses-gamma-rays-to-track-new-kind-of-pulsar/http://research.msu.edu/msu-a-major-collaborator-in-new-gamma-ray-observatory/11/ a http://www.thelivingmoon.com/45jack_files/03files/HAWC_and_the_Future.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz