Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

21.12.2017
Podzimní turné s vědou pro děti

Naše turné s vědou a pohádkou začalo na konci září a skončilo pár hodin před příchodem astronomické zimy (17h 45min; 21. 12. 2017). Téměř 400 dětí z mateřských a základních škol (Růžďka, Branky, Nový Jičín, Lipník nad Bečvou, Mikulůvka, Bordovice, Pržno, Všechovice) se účastnilo vědeckého poznávání světa a zjistilo, že: 

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Voda na Jupiteru a impakty komet

Voda na Jupiteru a impakty komet

07.05.2013

Astronomická družice Herschel Space Observatory (start 14. 5. 2009), kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, vyřešila dlouholetou záhadu původu vody v horních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Nalezla usvědčující důkazy, že zde byla dopravena v červenci 1994 během dramatické události – při srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9.

V průběhu týden trvající velkolepé podívané došlo k postupné kolizi 21 úlomků komety s planetou Jupiter v oblasti její jižní polokoule. Každá srážka zanechala v atmosféře Jupitera tmavou jizvu, která zde přetrvávala po dobu několika týdnů.

Tato pozoruhodná událost byla první přímo pozorovanou kolizí ve Sluneční soustavě (mimo naši Zemi). Po celém světě ji sledovalo velké množství profesionálních i amatérských astronomů prostřednictvím pozemních dalekohledů; na planetu Jupiter se zaměřily také různé kosmické sondy a vesmírné observatoře včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST.

V roce 1995 vypustila Evropská kosmická agentura infračervenou družici ISO (Infrared Space Observatory), která vůbec poprvé detekovala a studovala výskyt vody v horních vrstvách atmosféry obří plynné planety Jupiter. Všeobecně se spekulovalo o tom, že kometa Shoemaker-Levy 9 mohla být původcem této vody, avšak přímé důkazy chyběly.

Astronomové byli schopni vyloučit vnitřní zdroje planety. Při postupu vody vzhůru z hlubin atmosféry není možné, aby vodní pára pronikla skrz tzv. „studenou past“. Ta odděluje stratosféru od viditelné oblačnosti v troposféře, nacházející se níže.

Tudíž voda ve stratosféře planety Jupiter musela být doplněna z vnějších zdrojů. Avšak určení jejího původu trvalo více než 15 let, dokud družice Herschel nevyužila své infračervené „oko“ ke zmapování vertikálního i horizontálního rozložení vodní páry v Jupiterově atmosféře.

Na základě pozorování pomocí astronomické družice Herschel bylo zjištěno, že jižní polokoule planety Jupiter obsahuje 2krát až 3krát více vody než polokoule severní. Většina odhalené vody je koncentrována do oblastí, kde v roce 1994 dopadly úlomky zmiňované komety. Měření byla provedena v oboru infračerveného záření přístrojem PACS (Photodetecting Array Camera and Spectrometer) na vlnové délce 66,4 mikrometru. Zjištěná data byla superponována na snímek planety Jupiter, který pořídil kosmický dalekohled HST. Je vidět zřetelná asymetrie v rozložení vody – na jižní polokouli její výskyt převažuje – viz bílá až modrozelená barva na snímku.

Pouze družice Herschel byla schopna poskytnout citlivé spektrální zobrazení potřebné k nalezení chybějící spojitosti mezi vodou v atmosféře Jupitera a dopadem komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994,“ říká Thibault Cavalié (Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux), hlavní autor článku publikovaného ve vědeckém časopise Astronomy and Astrophysics. „Podle našeho modelu až 95 % vody ve stratosféře má původ v dopadu komety.“

Dalším zdrojem vody může být trvalý tok malých prachových částic z meziplanetárního prostoru dopadajících na Jupitera. Avšak v tomto případě by voda byla rovnoměrně rozložena napříč celou planetou, odkud by mohla ze stratosféry pronikat hlouběji do atmosféry.

Rovněž ledové měsíce planety by mohly být zdrojem vody na Jupiteru, viz například známý výskyt obřích výtrysků vodní páry, které byly objeveny u Saturnova měsíce Enceladus. Ale i to bylo u Jupitera vyloučeno. Žádný velký Jupiterův měsíc se nenachází na vhodném místě, aby mohl dodávat vodu do míst, kde byla na Jupiteru objevena.

Zdroj: http://www.esa.int/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz