Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » VISTA: Průkopnický dalekohled zahájil výzkum

VISTA: Průkopnický dalekohled zahájil výzkum

11.12.2009

ESO 049/09 tisková zpráva

Nový dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) právě zahájil pozorování na ESO Paranal Observatory a pořídil první snímky. VISTA je dalekohled pracující v oboru infračerveného záření; jedná se o největší dalekohled světa určený k mapování oblohy. Jeho velké zrcadlo, široké zorné pole a velice citlivé detektory umožní získat zcela nový pohled na jižní oblohu. Senzační nové fotografie mlhoviny Plamínek (Flame Nebula), středu naší Galaxie či kupy galaxií Fornax (v souhvězdí Chemické pece) dokazují, že dalekohled pracuje mimořádně dobře.

VISTA je nejnovější dalekohled, který doplnil vybavení Evropské jižní observatoře ESO, konkrétně Paranal Observatory v poušti Atacama, v oblasti severní Chile. Je postaven na vrcholu sousedícím s místem, kde jsou vybudovány dalekohledy ESO/VLT (Very Large Telescope) a které využívají stejně výjimečné pozorovací podmínky. Hlavní zrcadlo dalekohledu VISTA má průměr 4,1 m a je nejlépe vybroušeným zrcadlem této velikosti a kvality, jaké dosud bylo vyrobeno – odchylky jeho povrchu od ideální plochy jsou menší než několik tisícin tloušťky lidského vlasu – a jeho výroba a broušení představovaly nemalou výzvu.

Dalekohled VISTA byl navržen a vyvinut konsorciem 18 univerzit ve Velké Británii [1] pod vedením Queen Mary, University of London a stal se naturálním příspěvkem do ESO jako součást přístupové dohody UK (United Kingdom). Návrh a výstavba dalekohledu byla řízena Science and Technology Facilities Council's UK Astronomy Technology Centre (STFC, UK ATC). Prozatímní převzetí dalekohledu VISTA bylo formálně potvrzeno organizací ESO na slavnostním setkání na ředitelství ESO v Garchingu (SRN) za účasti zástupců Queen Mary, University of London a STFC dne 10. prosince 2009 a dalekohled nyní bude přímo řízen Evropskou jižní observatoří (ESO).

Dalekohled VISTA je unikátním příspěvkem pro observatoř ESO na Cerro Paranal. Bude hrát průkopnickou roli v mapování jižní oblohy v oboru infračerveného záření a zaměří se na hledání zajímavých cílů pro další výzkum pomocí dalekohledů VLT, ALMA či budoucího evropského dalekohledu European Extremely Large Telescope,” říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.

Srdcem dalekohledu VISTA je kamera o hmotnosti 3 tuny, obsahující 16 speciálních detektorů citlivých na infračervené záření, představujících celkem 67 miliónů pixelů. Pozorování na vlnových délkách větších než viditelné světlo, na které je citlivé lidské oko, umožní dalekohledu VISTA studovat objekty, které nejsou ve viditelném světle pozorovatelné, protože jsou buď příliš studené, zahalené oblaky prachu nebo jsou od nás tak daleko, že jejich záření bylo posunuto mimo oblast viditelného světla v důsledku rozpínání vesmíru. K omezení ztráty slabého infračerveného záření přicházejícího z vesmíru vlastním tepelným zářením je kamera chlazena na teplotu -200 °C a je hermeticky uzavřena. Infračervené záření proniká dovnitř skrz “okno”, které představuje dosud největší vyrobený optický filtr plně propouštějící IR záření. Kameru pro dalekohled VISTA navrhlo a zhotovilo konsorcium firem včetně Rutherford Appleton Laboratory, the UK ATC a University of Durham (Velká Británie).

Protože VISTA je velký dalekohled, který má také velké zorné pole, může detekovat slabé zdroje záření a rovněž rychle pokrýt pozorováním značnou část oblohy. Každý snímek, pořízený dalekohledem VISTA, zachytí úsek oblohy zhruba o velikosti 10krát větší než Měsíc v úplňku. Bude schopen odhalit a katalogizovat objekty na jižní obloze s citlivostí, která je 4krát vyšší než dosahovaná při dosavadních průzkumech oblohy v oboru IR záření, jako je například velmi úspěšný projekt Two Micron All-Sky Survey (2MASS). Tento skok v pozorovacím výkonu – srovnatelný se zvýšením citlivosti při přechodu od pozorování pouhým okem k pozorováním, která provedl Galileo Galilei svým dalekohledem – povede k objevu obrovského množství nových objektů a umožní vytvořit mnohem detailnější seznam neobyčejných a rozmanitých objektů na jižní obloze.

Jsme velice potěšeni, že jsme byli schopni zajistit pro astronomickou veřejnost dalekohled VISTA. Mimořádná kvalita vědeckých dat si zaslouží vzdát hold všem vědcům a inženýrům, kteří se zapojili do tohoto napínavého a odvážného projektu,” dodává Ian Robson, ředitel UK ATC.

Mlhovina Plamínek

Srdce Galaxie

Kupa Fornax


První publikované snímky zachycují mlhovinu Plamínek (Flame Nebula, NGC 2024), která se nachází v důvěrně známém souhvězdí Orion. Jedná se o nápadný oblak plynů a prachu, který obklopuje vznikající hvězdy. Ve viditelném světle je střed objektu ukrytý za hustým oblakem prachu. Avšak snímky z dalekohledu VISTA, pořízené v oboru infračerveného záření, dokázaly proniknout 'černou tmou' a odhalit seskupení horkých mladých hvězd, skrytých uvnitř. Široké zorné pole kamery rovněž zachytilo záři mlhoviny NGC 2023 a 'strašidelný' tvar proslulé mlhoviny Koňská hlava (Horsehead Nebula).

Druhý obrázek představuje mozaiku dvou pohledů dalekohledu VISTA do centra naší Galaxie v souhvězdí Střelce. Bylo zde odhaleno obrovské množství hvězd – na tomto jediném snímku je zachycen přibližně jeden milión hvězd – většina z nich je normálně schována za hustým oblakem prachu a pozorovatelné se staly pouze díky pohledu v infračerveném světle.

Pokud jde o poslední obrázek: dalekohled VISTA se zahleděl daleko za hranice naší Galaxie a pořídil rodinnou fotografii kupy galaxií v souhvězdí Fornax (Chemická pec). Širokoúhlý snímek ukazuje mnoho galaxií, zachycených na jediné fotografii, včetně zvláštní spirální galaxie s příčkou NGC 1365 a velké eliptické galaxie NGC 1399.

VISTA bude využívat většinu svého pozorovacího času k systematickému mapování jižní oblohy. Dalekohled se může během prvních pěti let angažovat v 6 hlavních průzkumech oblohy s odlišnými vědeckými cíli. Jeden průzkum pokryje celou jižní oblohu a další budou zaměřeny na menší oblasti, které budou studovány podrobněji. Výzkum pomocí dalekohledu VISTA nám pomůže lépe porozumět podstatě, rozložení a vzniku známých typů hvězd a galaxií, zmapovat trojrozměrnou strukturu naší Galaxie a blízkých Magellanových oblaků, a rovněž pomůže určit vztahy mezi stavbou vesmíru, záhadnou temnou energií a temnou hmotou.

Velký objem dat – typicky 300 GB za noc a více než 100 TB za rok – bude proudit do digitálního archivu ESO a bude zpracován do podoby snímků či katalogů v datovém centru na univerzitách v Cambridge a v Edinburghu (Velká Británie). Všechna data budou veřejná a budou k dispozici astronomům celého světa.

Jim Emerson z Queen Mary, University of London, který je vedoucím konsorcia VISTA, očekává od nového dalekohledu bohatou úrodu vědeckých poznatků: “Historie ukazuje, že nejdůležitější výsledky velkých projektů, jako je VISTA, jsou nejméně očekávané – a já osobně jsem opravdu zvědav, co to v našem případě bude.”

 
Zdroj

 

Poznámky

[1] VISTA Consortium pod vedením Queen Mary, University of London je složeno z těchto univerzit: Queen Mary, University of London; Queen's University of Belfast; University of Birmingham; University of Cambridge; Cardiff University; University of Central Lancashire; University of Durham; The University of Edinburgh; University of Hertfordshire; Keele University; Leicester University; Liverpool John Moores University; University of Nottingham; University of Oxford; University of St Andrews; University of Southampton; University of Sussex a University College London.

 

Další Informace

ESO: (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Prof. Jim Emerson; Queen Mary, University of London, UK; Phone: +44 794 127 1548; E-mail: j.p.emerson@qmul.ac.uk

PIO kontakty

Richard Hook; ESO; Phone: +49 89 32006 655; E-mail: rhook@eso.org
Julia Maddock; Science and Technology Facilities Council, UK; Phone: +44 1793 44 2094; E-mail: julia.maddock@stfc.ac.uk
Siân Halkyard; Queen Mary, University of London, UK; Phone: +44 20 7882 7454; E-mail: s.halkyard@qmul.ac.uk

ESO Survey Telescopes PIO: Richard Hook - +49 151 1055 5780 - rhook@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz