Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » VISTA odhaluje tajemství Jednorožce

VISTA odhaluje tajemství Jednorožce

06.10.2010

ESO 039/10 tisková zpráva

Nový snímek pořízený přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA v oboru infračerveného záření odhaluje neobvyklou ‘krajinu’ zářících plynných struktur, temných prachoplynných oblaků a mladých hvězd, nacházející se v souhvězdí Jednorožce. Oblast zrodu nových hvězd známá jako Monoceros R2 je celá doslova vnořena do obřího temného oblaku. Ve viditelném světle je takřka nepozorovatelná, ale v infračerveném záření je nepřehlédnutelná.

Skrytá uvnitř mohutného temného oblaku prachu a molekulárního plynu v souhvězdí Jednorožce (Monoceros, Mon) leží oblast aktivní tvorby hvězd Monoceros R2. Ačkoli se na obloze nachází nedaleko od mnohem známější mlhoviny v Orionu, je ve skutečnosti od Země téměř dvakrát tak daleko, takřka 2 700 světelných let. Ve viditelném světle je záření horkých hmotných hvězd rozptylováno v okrajových částech molekulárního oblaku a vytváří nádhernou kolekci reflexních mlhovin. Většina nově zrozených stálic však zůstává našemu zraku skryta, neboť velké množství prachu v hustém oblaku silně absorbuje jejich ultrafialové záření i viditelné světlo.

Touto oponou dokáže proniknout jen infračervené záření, které z observatoře ESO/Paranal na severu Chile sleduje teleskop VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy [1], eso0949). Snímek odhaluje ohromné množství záhybů, smyček či filamentů tvarovaných v prašném mezihvězdném prostředí intenzivním hvězdným větrem a silným zářením mladých hmotných hvězd.

Když jsem poprvé spatřil tento snímek, byl jsem ohromen pohledem na množství prachových struktur v okolí hvězdokupy Monoceros R2 či výtrysků z mladých hvězd ukrytých v mlhovině. Snímky dalekohledem VISTA prostě překypují bohatstvím jemných detailů”, říká Jim Emerson (Queen Mary, University of London), vedoucí konsorcia VISTA.

Díky svému velkému zrcadlu a citlivé kameře s širokým zorným polem je dalekohled VISTA ideálním nástrojem pro pořizování vysoce kvalitních infračervených záběrů rozsáhlých oblastí oblohy s velkým dosahem. V případě Monoceros R2 odpovídá zornému poli dalekohledu VISTA šířka sledované oblasti plných 80 světelných let. Díky pronikání infračerveného záření prašným mezihvězdným prostředím vyniknou na jeho záběrech i stálice nepozorovatelné ve viditelné části spektra. Nejhmotnější z těchto hvězd nejsou starší než milion let. 

Uvedený záběr byl složen z trojice jednotlivých snímků pořízených v různých pásmech blízkého infračerveného záření. V oblacích jako je Monoceros R2 se díky nízkým teplotám a relativně vysoké hustotě mohou zformovat molekuly – například vodíku, které za určitých okolností silně vyzařují v oboru infračerveného záření. Za růžové a červené struktury zachycené na tomto snímku je patrně zodpovědné vyzařování molekulárního vodíku ve výtryscích vyvržených mladými hvězdami. 

Jádro hvězdokupy Monoceros R2 je velmi husté. V prostoru o průměru kolem dvou světelných let je nahromaděno mnoho hmotných hvězd společně s dalšími zdroji infračerveného záření, které patrně představují nejmladší stálice ještě obklopené prachovými obálkami a disky. Na snímku naleznete tuto oblast v samotném středu, je zde patrná mnohem vyšší koncentrace hvězd a nápadné načervenalé struktury, které pravděpodobně představují právě vyzařování molekulárního vodíku.

Pravá část oblaku ve středu snímku nese označení NGC 2170 a jedná se o nejjasnější reflexní mlhovinu v oblasti, která ve viditelném světle vypadá jako ‘bledě modrý ostrov’ v temném moři. V infračerveném záření však ve středu mlhoviny vyniknou mohutné továrny na hvězdy právě tvořící novou generaci stálic. NGC 2170 je pozorovatelná malým dalekohledem jako slabá mlhovina, kterou objevil William Herschel z Anglie v roce 1784.
 
Formování hvězd probíhá uvnitř oblaků mezihvězdného plynu a prachu o průměru až stovek světelných let a obvykle trvá jen několik milionů let. Jelikož mezihvězdný prach je pro viditelné světlo neprůhledný, jsou pozorování v infračerveném a rádiovém oboru nezastupitelná, pokud chceme pochopit nejranější fáze procesu formování hvězd. V rámci systematického mapování jižní hvězdné oblohy pořídí teleskop VISTA každou noc až 300 gigabytů dat. Získává tak důležité informace o zajímavých oblastech, které budou dále podrobněji studovány pomocí dalekohledů ESO/VLT či ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), a v budoucnu také dalekohledem E-ELT (European Extremely Large Telescope).

 

 

 

Zdroj

Poznámky

[1] S primárním zrcadlem o průměru 4,1 m je VISTA největším přehlídkovým teleskopem světa, který je navíc osazen největší současnou infračervenou kamerou s 67 megapixely. Přehlídky oblohy pomocí VISTA započaly na začátku roku 2010. Dalekohled se nachází v severním Chile na vrcholku hory sousedící s Cerro Paranal, která hostí dalekohledy ESO/VLT, a sdílí tedy unikátní pozorovací podmínky tohoto místa. Díky neobvyklé kvalitě pozorovacích podmínek v této části pouště Atacama, jednoho z nejsušších míst světa, bylo nedávno 20 km vzdálené Cerro Armazones vybráno jako budoucí stanoviště dalekohledu E-ELT.   

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Richard Hook; ESO, Paranal, La Silla, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz