Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » VISTA odhaluje tajemství Jednorožce

VISTA odhaluje tajemství Jednorožce

06.10.2010

ESO 039/10 tisková zpráva

Nový snímek pořízený přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA v oboru infračerveného záření odhaluje neobvyklou ‘krajinu’ zářících plynných struktur, temných prachoplynných oblaků a mladých hvězd, nacházející se v souhvězdí Jednorožce. Oblast zrodu nových hvězd známá jako Monoceros R2 je celá doslova vnořena do obřího temného oblaku. Ve viditelném světle je takřka nepozorovatelná, ale v infračerveném záření je nepřehlédnutelná.

Skrytá uvnitř mohutného temného oblaku prachu a molekulárního plynu v souhvězdí Jednorožce (Monoceros, Mon) leží oblast aktivní tvorby hvězd Monoceros R2. Ačkoli se na obloze nachází nedaleko od mnohem známější mlhoviny v Orionu, je ve skutečnosti od Země téměř dvakrát tak daleko, takřka 2 700 světelných let. Ve viditelném světle je záření horkých hmotných hvězd rozptylováno v okrajových částech molekulárního oblaku a vytváří nádhernou kolekci reflexních mlhovin. Většina nově zrozených stálic však zůstává našemu zraku skryta, neboť velké množství prachu v hustém oblaku silně absorbuje jejich ultrafialové záření i viditelné světlo.

Touto oponou dokáže proniknout jen infračervené záření, které z observatoře ESO/Paranal na severu Chile sleduje teleskop VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy [1], eso0949). Snímek odhaluje ohromné množství záhybů, smyček či filamentů tvarovaných v prašném mezihvězdném prostředí intenzivním hvězdným větrem a silným zářením mladých hmotných hvězd.

Když jsem poprvé spatřil tento snímek, byl jsem ohromen pohledem na množství prachových struktur v okolí hvězdokupy Monoceros R2 či výtrysků z mladých hvězd ukrytých v mlhovině. Snímky dalekohledem VISTA prostě překypují bohatstvím jemných detailů”, říká Jim Emerson (Queen Mary, University of London), vedoucí konsorcia VISTA.

Díky svému velkému zrcadlu a citlivé kameře s širokým zorným polem je dalekohled VISTA ideálním nástrojem pro pořizování vysoce kvalitních infračervených záběrů rozsáhlých oblastí oblohy s velkým dosahem. V případě Monoceros R2 odpovídá zornému poli dalekohledu VISTA šířka sledované oblasti plných 80 světelných let. Díky pronikání infračerveného záření prašným mezihvězdným prostředím vyniknou na jeho záběrech i stálice nepozorovatelné ve viditelné části spektra. Nejhmotnější z těchto hvězd nejsou starší než milion let. 

Uvedený záběr byl složen z trojice jednotlivých snímků pořízených v různých pásmech blízkého infračerveného záření. V oblacích jako je Monoceros R2 se díky nízkým teplotám a relativně vysoké hustotě mohou zformovat molekuly – například vodíku, které za určitých okolností silně vyzařují v oboru infračerveného záření. Za růžové a červené struktury zachycené na tomto snímku je patrně zodpovědné vyzařování molekulárního vodíku ve výtryscích vyvržených mladými hvězdami. 

Jádro hvězdokupy Monoceros R2 je velmi husté. V prostoru o průměru kolem dvou světelných let je nahromaděno mnoho hmotných hvězd společně s dalšími zdroji infračerveného záření, které patrně představují nejmladší stálice ještě obklopené prachovými obálkami a disky. Na snímku naleznete tuto oblast v samotném středu, je zde patrná mnohem vyšší koncentrace hvězd a nápadné načervenalé struktury, které pravděpodobně představují právě vyzařování molekulárního vodíku.

Pravá část oblaku ve středu snímku nese označení NGC 2170 a jedná se o nejjasnější reflexní mlhovinu v oblasti, která ve viditelném světle vypadá jako ‘bledě modrý ostrov’ v temném moři. V infračerveném záření však ve středu mlhoviny vyniknou mohutné továrny na hvězdy právě tvořící novou generaci stálic. NGC 2170 je pozorovatelná malým dalekohledem jako slabá mlhovina, kterou objevil William Herschel z Anglie v roce 1784.
 
Formování hvězd probíhá uvnitř oblaků mezihvězdného plynu a prachu o průměru až stovek světelných let a obvykle trvá jen několik milionů let. Jelikož mezihvězdný prach je pro viditelné světlo neprůhledný, jsou pozorování v infračerveném a rádiovém oboru nezastupitelná, pokud chceme pochopit nejranější fáze procesu formování hvězd. V rámci systematického mapování jižní hvězdné oblohy pořídí teleskop VISTA každou noc až 300 gigabytů dat. Získává tak důležité informace o zajímavých oblastech, které budou dále podrobněji studovány pomocí dalekohledů ESO/VLT či ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), a v budoucnu také dalekohledem E-ELT (European Extremely Large Telescope).

 

 

 

Zdroj

Poznámky

[1] S primárním zrcadlem o průměru 4,1 m je VISTA největším přehlídkovým teleskopem světa, který je navíc osazen největší současnou infračervenou kamerou s 67 megapixely. Přehlídky oblohy pomocí VISTA započaly na začátku roku 2010. Dalekohled se nachází v severním Chile na vrcholku hory sousedící s Cerro Paranal, která hostí dalekohledy ESO/VLT, a sdílí tedy unikátní pozorovací podmínky tohoto místa. Díky neobvyklé kvalitě pozorovacích podmínek v této části pouště Atacama, jednoho z nejsušších míst světa, bylo nedávno 20 km vzdálené Cerro Armazones vybráno jako budoucí stanoviště dalekohledu E-ELT.   

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Richard Hook; ESO, Paranal, La Silla, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz