Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Vánoční kometa Lovejoy září nad Paranalem

Vánoční kometa Lovejoy září nad Paranalem

02.01.2012

ESO 053/11 tisková zpráva

Nedávno objevená kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla zachycena na úžasných snímcích a časosběrných videích pořízených z observatoře ESO Paranal v Chile. Kometa ozdobila jižní oblohu poté, co nečekane přežila blízké přiblížení ke Slunci.

Nové časosběrné video (time-laps) pořídil Gabriel Brammer (ESO) 22. prosince 2011. Gabriel právě končil svou směnu pomocného astronoma na Observatoři Paranal, když se krátce před svítáním nad obzorem zjevila kometa Lovejoy. 

Sám Gabriel ke snímku řekl: “V poslední den mé směny jsem se před východem Slunce pokusil zachytit kometu fotoaparátem. Ohon komety byl snadno viditelný volným okem a kombinace srpku Měsíce, komety, Mléčné dráhy a laserového paprsku z jedné z kopulí byla pouhým okem skoro stejně působivá jako na snímcích s dlouhou expozicí.
 
Sekvence snímků rovněž zachycuje tenoučký paprsek vytvářející umělou hvězdu pro systém adaptivní optiky (VLT Laser Guide Star), který ukazuje na impozantní Mléčnou dráhu tak, jak jej astronomové namířili pro poslední pozorování této noci.

Guillaume Blanchard, optik pracující pro ESO, pořídil úchvatné širokoúhlé záběry komety Lovejoy a Yuri Beletsky (ESO Photo Ambassador) zachytil spektakulární jev z města Santiago de Chile. Blanchard k tomu říká: "Vnímám tuto kometu jako vánoční dárek pro každého, kdo zůstává na observatoři Paranal přes Vánoce."

Tato velmi jasná kometa byla rovněž pozorována a fotografována z Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Je zachycena na časosběrných záběrech z 21. prosince, když posádka filmovala bleskové výboje na noční straně Země.

O kometě Lovejoy se mezi astronomy mluvilo již několik týdnů. Dne 27. listopadu 2011 ji objevil australský astronom amatér Terry Lovejoy. Kometa patří do Kreutzovy skupiny a její dráha ji přivádí do těsné blízkosti Slunce [1]. Tato tělesa bývají označována jako 'sungazers' (v češtině se těmto kometám někdy říká 'lízači Slunce'). Astronomická komunita sledovala události s napjatým očekáváním. V polovině prosince kometa vstoupila do hustých částí sluneční koróny a prošla sotva 140 000 km od povrchu Slunce.

Předpokládalo se, že se jádro komety rozpadne a odpaří, místo toho však přežilo přiblížení ke Slunci a znovu se objevilo o několik dní později, což bylo pro všechny velkým překvapením. Po průchodu přísluním byla kometa pozorovatelná z jižní polokoule, krátce před východem Slunce. Zdobil ji jasný miliony kilometrů dlouhý ohon tvořený prachovými částicemi odfukovanými od jádra slunečním větrem.

Kometa Lovejoy bude nyní pokračovat v pohybu po své vysoce excentrické dráze kolem Slunce a opět se ztratí ve chladných končinách Sluneční soustavy. Pokud její jádro skutečně přežilo, bylo by zajímavé sledovat tuto vlasatici při jejím příštím návratu za 314 let.

Touto úchvatnou sekvencí snímků Vánoční komety roku 2011 – komety Lovejoy – by Vám všem ESO ráda popřála veselé vánoce a šťastný nový rok. [2]

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] 'Kreutz sungzers' je rodinou komet, o které se předpokládá, že vznikla rozpadem jednoho velkého kometárního jádra patrně v průběhu 12. století. Jednotlivá tělesa v současnosti obíhají kolem Slunce po velmi podobných drahách.

[2] Animace na VIMEO.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Gabriel Brammer; ESO; Vitacura, Chile; Cell: +56 9 94 89 00 75; Email: gbrammer@eso.org

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany
Cell: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1153. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz