Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Úspěšný průlet kolem trpasličí planety Pluto

Úspěšný průlet kolem trpasličí planety Pluto

18.07.2015

V úterý 14. července 2015 prolétla sonda NASA s názvem New Horizons kolem trpasličí planety Pluto a zamířila do oblasti Kuiperova pásu. Z doposud přijatých informací a fotografií je zřejmé, že přístroje na palubě kosmické sondy fungovaly stoprocentně. Získaná data budou na Zemi proudit ještě několik měsíců. Pak bude sonda znovu uvedena do hibernace a bude pokračovat k dalšímu cíli – k vybranému tělesu Kuiperova pásu.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena kamerou LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě sondy New Horizons dne 23. 7. 2015 ze vzdálenosti 768 000 kilometrů. Obrázku dominuje světlý útvar pojmenovaný „srdce“ o průměru zhruba 1 600 km. Útvar částečně překrývá tmavý terén v okolí rovníku. Podle údajů ze sondy New Horizons je průměr Pluta o něco větší, než se udávalo doposud, a to 2 370 km.

Připomeňme si některé doposud pořízené fotografie trpasličí planety Pluta a její rodiny měsíců.

První fotografie ukazuje dvojici těles Pluto-Charon. Byla pořízena ještě před největším přiblížením sondy k Plutu.

Na detailním snímku povrchu Pluta je vidět relativně mladý terén (stáří zhruba 100 miliónů roků) s pohořím o výšce asi 3 500 metrů. Na povrchu Pluta se vyskytují ledy zmrzlé vody, dusíku a metanu. Hory jsou tvořeny převážně vodním ledem, který se za panujících nízkých teplot chová jako skála v pozemských podmínkách.

Kosmická sonda New Horizons pořídila i celkový snímek Charona – největšího z pěti měsíců Pluta – na němž je vidět spousta detailů, mj. i údolí hluboká až 10 kilometrů. Mezi informacemi, které byly přijaty v řídícím středisku, byl i detailní snímek části limbu měsíce Charon. Vlevo nahoře v černobílé fotografii je vidět velká prohlubeň (deprese) s vrcholkem uprostřed. Černobílý vložený obrázek zachycuje oblast o délce zhruba 390 km včetně několika viditelných kráterů. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 79 000 km, asi 1,5 hodiny před největším přiblížením sondy k trpasličí planetě Pluto.

 

 

 

 

Následující snímek zachycuje centrální oblasti dříve označované jako „srdce“ – nyní spíše jako Tombaugh Region na počest objevitele Pluta. Jedná se o popraskané ledové pláně zcela bez kráterů, z čehož vyplývá, že se jedná o relativně mladý terén starý asi 100 miliónů roků. Oblast je pravděpodobně stále vystavena geologickým procesům. Snímek pořídila kamera LORRI ze vzdálenosti 77 000 km před největším sblížením s Plutem. Na originálním snímku lze rozlišit detaily okolo jednoho kilometru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf ukazuje závislost množství slunečního záření před, během zákrytu a po zákrytu Slunce za kotoučkem trpasličí planety Pluta. Nejvíce záření bylo přístrojem ALICE registrováno před a po zákrytu (křivka v horní části obrázku). Přítomná dusíková atmosféra Pluta postupně snižovala množství záření Slunce. K poklesu křivky přispěl i v atmosféře přítomný metan a uhlovodíky. Jakmile se sonda dostala do stínu za Plutem, množství záření pokleslo na nulu. Z obrázku je patrné, že hustější atmosféra Pluta sahá do výšky asi 270 km nad povrch, zeslabování slunečního svitu se začalo projevovat ve vzdálenosti 1 600 km od povrchu, což naznačuje, že na dusík bohatá atmosféra Pluta je docela rozsáhlá.

Na dalším grafu je umělecká představa interakce slunečního větru (proudu nabitých částic ze Slunce) s převážně dusíkovou atmosférou Pluta. Sonda New Horizons objevila oblast studeného ionizovaného plynu sahající do vzdálenosti několika desítek tisíc kilometrů za Plutem. Plyn postupně uniká do kosmického prostoru.

Zdroj: http://phys.org/news/, http://spaceflightnow.com/ a http://pluto.jhuapl.edu/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz