Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Unikne Země srážce s Venuší?

Unikne Země srážce s Venuší?

12.06.2009

Tuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.

Dobrá zpráva je, že pravděpodobnost takovéto srážky je velmi malá – přibližně 1:2500. A dokonce i v případě, že se dráhy planet budou přibližovat jedna ke druhé, nedojde ke srážce dříve než asi za 3,5 miliardy roků.

Ve skutečnosti je zde 99% šance, že planety budou dál obíhat kolem Slunce po téměř kruhových drahách spořádaným způsobem od počátku až do konce předpokládaného života naší životodárné hvězdy, tj. dalších 5 miliard roků, jak vyplývá na základě provedené studie. Následně Slunce expanduje a promění se v rudého obra, přičemž při tomto procesu pohltí Zemi a ostatní vnitřní planety – Merkur, Venuši i Mars.

Astronomové jsou již dlouho schopni vypočítat pohyb planet s velmi vysokou přesností na stovky a tisíce let dopředu. Touto metodou se předpovídají například zatmění Slunce a Měsíce. Avšak velmi precizní pohled do vzdálenější budoucnosti prostřednictvím nebeské mechaniky je stále ještě nedosažitelný, říká Jacques Laskar, vědecký pracovník Observatoire de Paris a hlavní autor výzkumného projektu.

Nejpřesnější dlouhodobá řešení oběžného pohybu těles Sluneční soustavy přestávají být správná pro období delší než několik desítek miliónů roků,“ říká Jacques Laskar.

Jacques Laskar a jeho spolupracovník Mickael Gastineau použili výkonné počítače a vytvořili numerické simulace dráhových nestabilit v období příštích 5 miliard roků. Na rozdíl od dřívějších modelů vzali v úvahu rovněž vliv Einsteinovy teorie relativity na pohyb planet. Pro krátký časový úsek se projevily pouze drobné odchylky, avšak při výpočtu parametrů drah pro delší časové období se již výrazně projevily dramatické odlišnosti v jejich tvaru a charakteru.

Astronomové prověřili celkem 2501 pravděpodobných scénářů, z nichž 25 skončilo katastrofickým narušením Sluneční soustavy. „Podle jednoho z možných scénářů se planeta Mars velice těsně přiblíží k Zemi na vzdálenost pouhých 794 km,“ říká Laskar. „Pokud se obě tělesa přiblíží tak těsně, bude to totéž jako srážka, protože planety se navzájem roztrhají.“ Pozemský život, pokud ještě bude nějaký existovat, téměř určitě zanikne.

K získání mnohem detailnějšího pohledu, jak by se všechno mohlo vyvinout, použili Laskar a Gastineau další dodatečné dvě stovky počítačových modelů, pokaždé nepatrně upřesňujících dráhu planety Mars. Pět z nich skončilo vzájemnou srážkou zahrnující některá z těchto těles: Slunce, Země, Merkur, Venuše nebo Mars. A čtvrtina z nich předpokládá, že Země bude rozbita na kusy.

Klíčem ke všem těmto scénářům mimořádného orbitálního chaosu může být planeta Merkur, obíhající nejblíže ke Slunci, jak vyplývá ze zprávy, publikované v britském časopise Nature. „Merkur je tím spouštěcím mechanismem, který se může stát první planetou, jejíž dráha by mohla být destabilizována, protože má jen malou hmotnost,“ vysvětluje Laskar.

Srážka Země s MarsemKonkrétně vědci zjistili, že pokud se velká poloosa eliptické dráhy planety Merkur změní v nejbližších 140 miliónech roků byť jen nepatrně, tak za 4 miliardy roků gravitační působení planety Jupiter tento rozdíl zmnohonásobí, což bude mít za následek destabilizaci dráhy Merkuru. To zase vyvolá poruchy v pohybu zbývajících vnitřních planet. Důsledkem může být srážka Země s Venuší nebo s Marsem.

Počítačové simulace napovídají, že Merkur navzdory tomu, že má velmi malé rozměry, vnáší největší nebezpečí do našeho současného řádu,“ říká Gregory Laughlin, vědecký pracovník University of California v komentáři, rovněž publikovaném v časopise Nature.

V současné době jsou dráhy planet velmi stabilní, avšak nebylo tomu tak vždycky. Například se předpokládá, že Měsíc vznikl v důsledku srážky Země s tělesem velikosti Marsu. Kromě toho se astronomové domnívají, že rotační osa Uranu, která je skloněna do roviny oběžné dráhy, byla tak ovlivněna v důsledku srážky s velkým tělesem ve vzdálené minulosti, možná ještě v době formování planet.

Nyní se astronomové snaží objevit pozůstatky vesmírného tělesa, které podle všeho má „na svědomí“ vnik našeho Měsíce. Pokoušejí se je nalézt v tzv. Lagrangeových libračních bodech L4 a L5 soustavy Země-Slunce. Budou k tomu mj. využity přístroje na palubě dvojice sond STEREO, které se v současné době blíží do těchto oblastí.

Zdroj: http://www.physorg.com/news163863400.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje