Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Tlama kosmické obludy

Tlama kosmické obludy

30.01.2015

ESO 003/15 tisková zpráva

Snímek 'kometární globule' CG4 pořízený pomocí dalekohledu VLT

Na novém snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT vypadá 'kometární globule' CG4 jako výhrůžně rozevřená tlama gigantické kosmické obludy. Ačkoliv na tomto záběru se zdá být mohutná a jasná, ve skutečnosti jde o slabou mlhovinu, která je stěží v dosahu amatérských pozorovatelů. Také její skutečná fyzikální povaha zůstává pro vědce záhadou.

V roce 1976 bylo na snímcích pořízených pomocí velkého Schmidtova dalekohledu v Austrálii (UK Schmidt Telescope) objeveno několik protažených útvarů připomínajících komety. A právě díky vzhledu se jim začalo přezdívat 'kometární globule', přestože s kometami mají pramálo společného. Všechny se nacházely v mohutné oblasti plné zářícího plynu pojmenované Gumova mlhovina (Gum Nebula, Gum 12). Útvary měly hustá, tmavá, prachem naplněná jádra a slabé ohony, které všechny mířily zhruba směrem od pozůstatků po výbuchu supernovy v souhvězdí Plachet ležících uprostřed této rozsáhlé mlhoviny. Ačkoliv se tyto objekty nacházejí v kosmických měřítkách nedaleko, trvalo astronomům dlouho, než je objevili, září totiž velmi slabě a proto je obtížné je zachytit.  

Objekt na uvedeném snímku nese označení CG4 a někdy je pro něj používán název Ruka boží (God’s Hand). Jedná se o jednu z kometárních globulí a nachází se 1 300 světelných let od nás. Na jižní obloze byste ji našli v souhvězdí Lodní záď (Puppis).

Jádro mlhoviny CG4, částečně zachycené na tomto snímku a připomínající hlavu obrovské kosmické příšery, má průměr 1,5 světelného roku. Její ohon se táhne směrem dolů (na snímku není zachycen) a  je dlouhý asi 9 světelných let. V astronomickém měřítku se tedy jedná o relativně malý oblak. 

Poměrně malé rozměry jsou společnou vlastností všech kometárních globulí. Dosud objevené útvary tohoto typu jsou izolované, drobné oblaky neutrálního plynu a prachu obklopené horkým ionizovaným materiálem. Všechny se nacházejí v naší Galaxii.

Jádro mlhoviny CG4 je hustý oblak plynu a prachu, který můžeme pozorovat jen díky tomu, že je osvětlen nedalekými hvězdami. Záření těchto stálic postupně rozrušuje celou globuli a odnáší pryč drobné částice, které rozptylují světlo hvězd. Oblak CG4 však stále obsahuje dostatek plynu, aby zde mohlo vzniknout několik hvězd o velikosti Slunce. A hvězdotvorba v něm skutečně probíhá. Pravděpodobně byla zahájena v okamžiku, kdy na mlhovinu CG4 dopadlo záření hvězd, které nutí svítit i Gumovu mlhovinu.  

Proč má však oblak CG4 i další podobné globule tak neobvyklý tvar, je stále otázkou výzkumu. Zatím pro jeho vysvětlení mají astronomové dvě teorie. Podle první z nich mohly kometární globule mít původně sférický tvar, který byl pozměněn efekty spojenými s explozí nedaleké supernovy, a díky nim mlhovina získala svůj nový neobvyklý vzhled. Jiní astronomové však navrhují, že kometární globule jsou tvarovány hvězdným větrem a ionizujícím zářením, které produkují hmotné OB hvězdy (OB stars). Tyto efekty mohou nejprve vést ke vzniku bizarních útvarů příznačně pojmenovaných ‚sloní choboty‘ a následně ke zformování kometárních globulí.

Aby astronomové mohli zjistit více, potřebují znát hmotnost, hustotu, teplotu a rychlost pohybu hmoty v globulích. Tyto údaje by mohla přinést měření molekulárních spektrálních čar, které jsou nejlépe pozorovatelné na milimetrových vlnových délkách – tedy v oboru elektromagnetického záření, který využívají teleskopy jako je ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

Tento snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1503. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz