Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Teplejší praskliny na měsíci Enceladus

Teplejší praskliny na měsíci Enceladus

12.01.2011

Americká kosmická sonda Cassini kroužící kolem planety Saturn stále zásobuje astronomy novými a kvalitními snímky jak samotné planety, tak jejích některých měsíců. Čas od času se přiblíží i k velmi zajímavému měsíci Enceladus. Na posledních fotografiích například nabídla vědcům detailní pohled na aktivní trhliny v okolí jižního pólu tohoto Saturnova měsíce. Fotografie odhalily mnohem složitější síť teplejších zlomů, než bylo doposud známo.

Astronomové, kteří zpracovávali informace z infračerveného spektrometru CIRS (Composite Infrared Spectrometer) a z jeho zobrazovací kamery s vysokým rozlišením, vypracovali teplotní mapu povrchu měsíce, na níž jsou zobrazeny nejteplejší oblasti dlouhých prasklin, z kterých tryská nad povrch měsíce vodní pára a ledové krystalky (viz obrázek níže). Tyto praskliny obdržely přezdívku „tygří škrábance“ (tiger stripes). Kromě toho mapa ze spektrometru s vysokým rozlišením odhalila na jednom konci prasklin s označením Alexandria Sulcus a Cairo Sulcus dosud nepozorované trhliny.

Konce prasklin tygřích škrábanců mohou být místy, kde aktivita právě začala nebo právě dobíhá, takže komplex zde pozorovaných charakteristických teplých skvrn nám může poskytnout stopu k životnímu cyklu tygřích škrábanců,“ říká John Spencer (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

Tyto snímky a mapy, pořízené přístroji na sondě Cassini 13. 8. 2010, budou až do roku 2015 posledními fotografiemi povrchu měsíce Enceladus v oblasti jižního pólu (předpokládá se, že sonda Cassini bude funkční ještě koncem roku 2017). Geometrie několika dalších průletů do roku 2015 však neumožní takovéto detailní snímkování, protože sonda nebude mít výhled na tuto aktivní oblast.

Spektrometr s vysokým rozlišením zkoumal nejteplejší části celého systému tygřích škrábanců, především oblast s označením Damascus Sulcus. Infračervený spektrometr byl rovněž využit k určení teploty v těchto oblastech. Byla naměřena hodnota 190 K (tj. -83 °C). Tato teplota, jak se ukázalo, se nepatrně zvýšila v porovnání s předcházejícím výzkumem, kdy bylo naměřeno zhruba 170 K (-103 °C).

John Spencer dodává, že si není jist tím, že tygří škrábance jsou nyní mnohem aktivnější než v roce 2008, kdy byly sondou Cassini zkoumány rovněž pomocí infračerveného spektrometru, nebo zda jejich nejteplejší část je tak úzká, že dřívější skenování jejich průměrné teploty mohlo být ovlivněno měřením nad větší oblastí. V každém případě nová měření poskytla tak dobré rozlišení, že ukazuje detaily menší než 800 m, takže vědci mohli vůbec poprvé rozlišit teplý materiál lemující centrální prohlubeň praskliny Damascus, jejíž teplota rychle klesá směrem od jejího středu. Skenování praskliny Damascus Sulcus také ukázalo velké rozdíly v teplotě na různých místech trhliny v rozmezí několika km. Toto doposud nevídané rozlišení pomůže astronomům pochopit, jaká je funkce tygřích škrábanců při předávání tepla na povrch měsíce Enceladus.

Sonda Cassini pořídila teplotní mapu oblasti Damascus Sulcus souběžně se snímkováním ve viditelném světle. Na těchto snímcích jsou tyto praskliny osvětleny slunečním zářením odraženým od planety Saturn. Informace získané současně ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření umožní vědcům porozumět vztahu mezi podstatou tepelných procesů a povrchovou geologií.

Naše fotografie s vysokým rozlišením ukazují, že tato oblast trhliny Damascus Sulcus je jednou z nejsložitějších a tektonicky nejdynamičtějších prasklin v oblasti tygřích škrábanců,“ říká Paul Helfenstein (Cornell University, Ithaca). Některé detaily ve vzhledu charakteru terénu, jako je nezvyklé zakřivení podél svahů trhliny Damascus, doposud nebyly na snímcích za obvyklého osvětlení pozorovány.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=32158

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje