Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Svítání nad temnými gama záblesky

Svítání nad temnými gama záblesky

16.12.2010

ESO 049/10 tisková zpráva

Záblesky záření gama patří k jevům, při kterých se ve velmi krátkém čase uvolňuje obrovské množství energie. Některé z nich se ale zdají být podezřele slabé ve viditelném světle. Tyto takzvané 'temné gama záblesky' byly dosud nejpodrobněji zkoumány pomocí přístroje GROND a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Vědcům se podařilo ukázat, že k vysvětlení jejich povahy není potřeba žádné exotické teorie. Nízká jasnost ve viditelném oboru má několik příčin a nejdůležitější z nich je přítomnost prachu mezi Zemí a zábleskem.

Záblesky záření gama (Gamma-ray bursts, GRBs) jsou krátkodobé jevy trvající od zlomků sekundy až po několik minut a jejich vysoce energetické záření je detekováno pomocí družic. Před 13 lety však astronomové u těchto explozivních zdrojů objevili mnohem déle trvající vyzařování s nižší energií, které lze pozorovat několik týdnů (někdy i let) po samotném výbuchu. Tomuto jevu astronomové říkají 'dosvit'.

Zatímco všechny gama záblesky [1] jeví dosvity v rentgenovém záření, jen asi polovina z nich je pozorovatelná také ve viditelném světle a zbytek je v tomto oboru až záhadně slabý. Část astronomů si myslela, že tyto temné případy jsou projevem úplně nového typu gama záblesků; jiní naopak předpokládali, že se jedná o důsledek velmi velké vzdálenosti. Nedávné práce ukázaly, že extrémní zeslabení viditelné složky světla může způsobit prach přítomný mezi zábleskem a námi.

Studium dosvitů je rozhodující pro identifikaci objektů, které způsobují záblesky gama, a pochopení informací, které nám tyto jevy přinášejí o vzniku hvězd v raném vesmíru,“ říká vedoucí práce Jochen Greiner (Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching u Mnichova, Německo).

Na konci roku 2004 vypustila americká NASA satelit Swift, který z oběžné dráhy detekuje záblesky gama. Okamžitě odesílá zprávu o jejich pozici pozemním observatořím a ty mohou ihned zahájit sledování případného dosvitu. V této nové práci astronomové zkombinovali data z družice Swift s novými pozorováními provedenými pomocí zařízení GROND [2] – přístroj určený k následnému pozorování záblesků gama, který je připojen k dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Díky tomu se konečně podařilo vyřešit záhadu chybějících optických dosvitů. 

Unikátní vlastností zařízení GROND, která jej předurčuje k pozorování záblesků, je velmi rychlá reakce – poté co dorazí alert ze satelitu Swift, je přístroj v rámci 'Módu rychlé odezvy' (Rapid response Mode) schopen během několika minut pozorovat místo záblesku, a to paralelně v sedmi filtrech pokrývajících viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra.
 
Díky kombinaci dat získaných přístrojem GROND s údaji z družice Swift mohli astronomové přesně stanovit množství energie uvolněné při dosvitu v širokém pásmu vlnových délek od rentgenového záření až po blízkou infračervenou oblast. Tyto údaje pak použili ke stanovení množství prachu, kterým záření procházelo na cestě k Zemi. Doposud astronomové v tomto směru pracovali jen s hrubými odhady. [3]

Členové týmu použili tento rozsáhlý datový vzorek, včetně vlastních měření pomocí GROND, ve spojení s údaji z dalších velkých dalekohledů jako ESO/VLT, k odhadu vzdálenosti téměř všech záblesků, které měli k dispozici. Objevili, že značná část z nich je zeslabena prachem na 60-80 % původní intenzity a efekt se zvýrazňuje v případě velmi vzdálených jevů, kde mají pozorovatelé k dispozici jen 30-50 procent světla [4]. Na základě toho astronomové usuzují, že většina temných gama záblesků jsou ty, u kterých došlo k úplnému pohlcení záření viditelné složky, ještě než dorazila k Zemi.  

Ve srovnání s mnoha přístroji na velkých dalekohledech je GROND levný a relativně jednoduchý přístroj, který byl přesto schopen vyřešit záhadu temných záblesků gama,“ říká  Greiner.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Gama záblesky kratší než 2 s jsou označovány jako 'krátké', delší jako 'dlouhé'. Dlouhý typ, studovaný v rámci této práce, je spojen s výbuchy supernov v galaxiích s intenzivní hvězdnou tvorbou. Vznik krátkých záblesků není dosud dobře pochopen, ale předpokládá se, že jejich příčinou je spojení dvou kompaktních objektů, například neutronových hvězd.  

[2] Přístroj GROND (Gamma-Ray Optical and Near-infrared Detector) byl navržen a postaven v Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics ve spolupráci s Tautenburg Observatory, pracuje od srpna 2007.

[3] V nedávné době byla zveřejněna řada prací vztahujících se k temným zábleskům gama. Počátkem letošního roku sledovali astronomové gama záblesk pomocí dalekohledu Subaru a na základě tohoto pozorování publikovali hypotézu, že temné záblesky mohou představovat samostatnou podtřídu s odlišným mechanismem vzniku, jako například spojení složek dvojhvězdy. Další studie byla publikována loni a je založena na pozorování Keckova dalekohledu. Astronomové studovali mateřské galaxie 14 temných záblesků, a na základě jejich malého rudého posuvu označili odstínění prachem jako pravděpodobný mechanismus vzniku opticky temných záblesků. V nové práci, která je tématem této tiskové zprávy, bylo zkoumáno 39 záblesků včetně 20 temných. Jde dosud o jedinou práci, kde nebyly použity žádné dodatečné předpoklady a přímo měřeno množství prachu způsobujícího zeslabení viditelné emise.    

[4] Optický dosvit velmi vzdáleného záblesku je v důsledku rozpínání vesmíru posunut k červené části spektra – původně emitované záření mělo kratší vlnovou délku, bylo blíže modré části spektra, než to které detekujeme. Jelikož modré a ultrafialové záření je prachem zeslabováno více než červené, je celkový efekt zeslabení prachem významnější pro vzdálené gama záblesky. A proto je také důležitá schopnost zařízení GROND pozorovat záření v blízké infračervené oblasti. 

 

Další informace

Výzkum byl prezentován 16. prosince 2010 v časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu:  J. Greiner (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik [MPE], Německo), T. Krühler (MPE, Universe Cluster, Technische Universität München), S. Klose (Thüringer Landessternwarte, Německo), P. Afonso (MPE), C. Clemens (MPE), R. Filgas (MPE), D.H. Hartmann (Clemson University, USA), A. Küpcü Yoldaş¸ (University of Cambridge, UK), M. Nardini (MPE), F. Olivares E. (MPE), A. Rau (MPE), A. Rossi (Thüringer Landessternwarte, Germany), P. Schady (MPE) a A. Updike (Clemson University, USA)

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Jochen Greiner; Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 30000 3847; Email: jcg@mpe.mpg.de

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 359; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz