Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Superrotace Venuše objasněna?

Superrotace Venuše objasněna?

03.06.2010

Jednou ze záhad ve Sluneční soustavě je tzv. superrotace Venuše – jev známý od konce 60. let minulého století: větry unášející oblačnost vanou na Venuši rychleji než rotuje samotná planeta. Astronomové navrhli několik teorií, avšak žádná z nich nepodala zcela uspokojivé vysvětlení. Nyní však vědci z Mexika vůbec poprvé navrhli schůdný mechanismus, který zvyšuje rychlost větru vysoko nad povrchem planety a je zodpovědný za vznik superrotace.

Jedna otočka Venuše kolem vlastní osy trvá 243 pozemské dny, avšak atmosféra, proudící rychlostí zhruba 200 m/s, potřebuje pouhé 4 pozemské dny na to, aby se přemístila jednou dokola kolem planety. Pouze na jediném dalším místě ve Sluneční soustavě známe něco podobného, a to na Saturnově měsíci Titan.

Skupina vědců z Universidad Nacional Autonoma de Mexico, jejímž vedoucím je Héctor Javier Durand-Manterola, studovala supersonické rychlosti větru v oblasti ionosféry ve výšce 150 až 800 km nad povrchem. Toto proudění je známé jako „transterminátorový“ proud pohybující se rychlostí několika km/s (terminátor = rozhraní mezi denní a noční polokoulí). Toto proudění objevila v 80. letech minulého století americká sonda Pioneer Venus Orbiter a předpokládalo se, že je urychlováno na základě interakce se slunečním větrem.

Durand-Manterola se svým týmem je toho názoru, že transterminátorový proud může přenášet pohybovou energii do spodní vrstvy atmosféry formou rozptylu tlakových vln. Vlny se šíří dolů z ionosféry skrz termosféru a mezosféru do troposféry při uvolnění většiny pohybové energie a jejím rozptylu ve vrstvách oblačnosti, čímž urychlují atmosféru v retrográdním směru na vysokou rychlost (tzv. superrotaci).

Tým vypočítal množství energie, kterou přenáší transterminátorový proud a porovnal ji s určeným množstvím energie ztraceným v důsledku viskozity atmosféry. Tyto výpočty ukazují, že existuje dostatečné množství energie v transterminátorovém proudění k překonání viskozity a ke vzniku superrotace. Následně vědci počítali amplitudu vln potřebnou ke vzniku superrotace a zjistili, že požadovaná amplituda by vytvářela na noční straně hladinu hluku o intenzitě 84 dB, což dostačuje k udržování hukotu v oblacích na noční straně planety „podobně jako u symfonického orchestru hrajícího fortissimo, tj. maximální silou.“ To je dostatečně vysoká hladina hluku, která by měla být přístroji na budoucích kosmických sondách změřena.

Nejnovější kosmická sonda Akatsuki, která bude fungovat mj. jako meteorologická družice, byla vypuštěna v Japonsku 21. 5. 2010. Po příletu k Venuši v prosinci 2010 a navedení na oběžnou dráhu kolem planety může vnést nové světlo do tohoto problému. Je nutné uskutečnit ještě mnoho měření, než bude možné tuto hypotézu prohlásit za potvrzenou. Že by to takto mohlo na Venuši fungovat ještě neznamená, že to tak opravdu funguje.

Zdroj: http://www.physorg.com/news194504586.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz