Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Supernovy a galaktické fontány

Supernovy a galaktické fontány

02.12.2010

Na základě pozorování jasných zdrojů rentgenového záření plynů v tzv. halo obklopujícím naši Galaxii, uskutečněných pomocí kosmické observatoře XMM-Newton (start v roce 1999), byla shromážděna nová data, která podporují existenci procesů vytvářejících jakési fontány horkých plynů v naší Galaxii.

Takovýto scénář, který počítá s plynem proudícím z galaktického disku do okolního halo, kde pak kondenzuje, vytváří studená oblaka a následně padá zpět do disku, potvrzuje význam explozí supernov v dosavadním vývoji mezihvězdného prostředí a celé naší Galaxie.

Mezihvězdné prostředí naší Galaxie je komplexní dynamický systém obsahující plyn v různém stavu, v širokém rozsahu hustot a teplot. Vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými variantami mezihvězdného média, zejména mezi horkým, teplým a studeným plynem, přesně vymezuje celý průběh vývoje hvězd v naší Galaxii na základě formování míst jejich vzniku. Především ty nejhmotnější hvězdy nejvíce ovlivňují mezihvězdné prostředí, jelikož uvolňují velké množství energie jak během svého života, tak i v okamžiku svého dramatického zániku v podobě exploze supernovy. Pochopení stavby a dynamiky mezihvězdného prostředí je klíčovým prvkem k poznání procesů vzniku hvězd v naší Galaxii a vývoje spirálních galaxií vůbec.

Horký plyn jako jedna součást mezihvězdného média má velmi nízkou hustotu (méně než 0,01 částic na cm3) a teplotu vyšší než několik miliónů K. Plyn je tak horký, že vyzařuje v oboru rentgenového záření. Přítomnost horkých plynů v mezihvězdném prostředí byla poprvé zvažována v 70. letech minulého století, nedlouho po otevření nového pozorovacího okna v oboru rentgenového záření. Od té doby je jasné, že horké plyny představují důležité složky mezihvězdného prostředí.

Exploze supernov zahřívajících mezihvězdné prostředí mohou produkovat výtrysky horkého plynu v podobě tzv. galaktických fontán, čímž dochází k vytváření plynného halo kolem naší Galaxie. Toto halo bylo poprvé detekováno rentgenovou družicí ROSAT počátkem 90. let minulého století. Podobné halo bylo rovněž objeveno u jiných spirálních galaxií. Scénář galaktických fontán je následující: jakmile se horký plyn vzdálí několik tisíc parseků nad nebo pod rovinu galaktického disku, postupně uvolní teplo a ochladí se. Tento studený plyn se následně začíná shlukovat do oblaků, která padají zpět do oblasti galaktického disku. Tímto způsobem vzniká globální cirkulace plynu, který dynamicky propojuje disk a okolní halo.

Studie byla vypracována na základě série spektroskopických pozorování kosmickou rentgenovou observatoří XMM-Newton (ESA), sledující emisi plynu v oblasti halo kolem naší Galaxie, kde dominují především atomy vysoce ionizovaného kyslíku v oblasti energií, studovaných právě observatoří XMM-Newton. David Henley (University of Georgia, USA) porovnával se svými spolupracovníky předpovězená data ze tří různých modelů, která byla získána ještě před výzkumem původu horkého plynu v halo se zjištěným stavem. „Tato velmi kvalitní spektra získaná družicí XMM-Newton byla základem pro výběr mezi jednotlivými modely vysvětlujícími emisi rentgenového záření v oblasti galaktického halo,“ vysvětluje Norbert Schartel, vědecký pracovník observatoře XMM-Newton.

Výsledky ukazují, že galaktické fontány jsou velkými hráči při promíchávání a distribuci plynu v mezihvězdném prostředí, tudíž potvrzují předcházející představy o rozhodující roli supernov v celkovém vývoji naší Galaxie. „Stále zde jsou otevřené některé sporné otázky, avšak cítíme se o krok blíže k odpovědi na otázku původu horkých plynů v halo kolem naší Galaxie. Další pozorování rozšiřující záběr současných výzkumů, stejně tak podrobnější simulace na teoretické bázi mohou nepochybně vrhnout nové světlo na tento problém,“ uzavírá David Henley.


Popis k obrázku:
Exploze supernov v galaktickém disku zahřívají mezihvězdnou látku a mohou distribuovat horký plyn mimo disk, přičemž vytvářejí tzv. galaktické fontány, které přispívají k vytváření hala – jakési obálky horkého plynu kolem naší Galaxie. Jakmile se plyn dostane nad či pod galaktickou rovinu do vzdálenosti několika tisíc parseků (1 parsek = 3,26 světelného roku), vyzařuje teplo, postupně chladne a kondenzuje do oblaků, která posléze padají zpět do oblasti galaktické roviny. Fontány znázorněné na připojeném obrázku jsou čistě ilustrační, jejich počet není v současné době přesně znám. Velikost fontán je přibližně v měřítku s průměrem Galaxie, poloha Slunce rovněž odpovídá skutečnosti. Vzdálenosti jsou uvedeny v kiloparsecích (kpc).

Zdroj: http://spacespin.org/article.php/101151-supernova-driven-galactic

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz