Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Start biodružice „Bion-M-2“ s živými organismy může být odložen až na rok 2023

Start biodružice „Bion-M-2“ s živými organismy může být odložen až na rok 2023

01.02.2017

Start biodružice „Bion-M-2“ s „posádkou“ z myší a mušek může být odložen až na rok 2023, sděluje TASS (Informační tisková agentura Ruska). Informoval o tom zástupce ředitele pro vědeckou činnost Institutu biomedicínských problémů (IMBP) Ruské akademie věd Vladimir Syčev na akademickém čtení z kosmonautiky.

„Nyní, s těmito problémy, které v naší zemi jsou, s problémy, které jsou spojené s ekonomikou, s tím, že jsou krácené finanční prostředky na federální kosmický program, existuje pravděpodobnost přesunutí termínu startu „Bionu“ z roku 2021 na rok 2023, čemuž se aktivně bráníme, vyjednáváme s vedením agentury Roskosmos“ – řekl Syčev.

Syčev nicméně dodal, že vědci čekají na let biodružice i v případě, že termíny budou odloženy, protože výzkum vlivu stavu beztíže na živé organismy je v současné době jednou z klíčových oblastí pro rozvoj pilotované kosmonautiky. Američtí astronauté provádí na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS experimenty s hlodavci.

„Jsou zaměřeny přibližně stejně „Bion“, ale na rozdíl od amerického programu, nám „Bion“ poskytne více příležitostí, protože se dostaneme k biologickým objektům skutečně za tři hodiny po přistání a uvidíme celý proces změn v organismech a proces adaptace po letu. Ale Američané, protože přistávají v oceánu, se dostanou k biologickému materiálu až za tři dny, kdy se už hodně rozdílů, které se vznikly ve vesmíru, vyrovná.

Start „Bionu-M-1“ v roce 2013 ukázal vědcům, že se ve stavu beztíže u živých tvorů mění výraz nebo syntéza svalových bílkovin v různých tkáních organismu. Syčev se domnívá, že to vede k úbytku svalové a kostní tkáně.

„Nejdůležitější je pochopit, co je spouštěčem těchto procesů, jakou roli v tom má absence gravitace, jaká je úloha faktoru záření, je-li dalším doplňujícím faktorem, který zesiluje tyto vlivy“, dodal Syčev.

Jedním z úkolů biodružice je odhalit rozdíly mezi výsledky prvního a druhého „Bionu“, což umožní vědcům posoudit vliv záření na živé organismy.

Od svého předchůdce se „Bion-M-2“ liší např. výškou letu, která dosáhne 800 - 1000 km a nachází se v oblasti radiačních pásů Země. Hodnota radiace na této oběžné dráze je 10krát vyšší ve srovnání s prvním „Bionem“.

„Posádku“ biodružice bude tvořit více než 70 myší (v roce 2013 to bylo 45), od jiných druhů hlodavců – pískomilů a gekonů tentokrát upustili. Počet myší se zvýší, protože za prvé 10 - 15 % z nich nevyhnutelně umře a za druhé vědci chtějí mít více pokusného materiálu. Část manipulací s nimi proběhne ještě na Zemi, např. odstranění vestibulárního aparátu. Celkově se o chlupaté „členy posádky“ tentokrát chtějí postarat lépe, než minule.

Dříve Syčev oznámil, že je v plánu změna zařízení, ve kterém jsou myši umístěny, a úplné předělání systému podávání jídla a vody. Na prvním „Bionu“ myši dostávaly pastovitou stravu, ve které bylo 60 - 70 % vody. To vedlo k silnému zavodnění organismu. Možná místo toho odborníci Institutu biomedicínských problémů upřednostní použití hydrogelu a myši budou dostávat suché krmivo.

Kromě toho bylo v plánu vyřešit problémy s telemetrií, aby se video z kosmické lodi přenášelo na Zemi v reálném čase.

Kromě myší se v novém „Bionu“ vydají do vesmíru i mušky octomilky, které v první biodružici nebyly. Vědci z IMBP mají také v úmyslu zopakovat na „Bionu-M-2“ experimenty z mikrobiologie a astrobiologie, což je vědní obor zabývající se vznikem, vývojem a rozšířením života ve vesmíru.

Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/33244/

autor: Naďa Lenžová


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz