Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Srážka Jupiteru s kometou

Srážka Jupiteru s kometou

22.07.2009

Astronomové získali důkazy, že další vesmírné těleso bombardovalo planetu Jupiter, a to přesně 15 let po prvním pozorovaném impaktu úlomků komety Shoemaker-Levy 9.

Novou skvrnu objevil amatérský astronom Anthony Wesley (Austrálie), který planetu Jupiter vyfotografoval 19. 7. 2009. Na snímku, pořízeném o dva dny dříve ještě žádné stopy po srážce nebyly. Po publikování snímku, na kterém byl objeven nový temný „šrám“ v atmosféře obří planety, ještě tentýž den vědci JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) použili infračervený dalekohled NASA o průměru 3 m s názvem IRTF (Infrared Telescope Facility) na Mauna Kea (Havajské ostrovy) k detailnímu výzkumu, z kterého vyplynulo, že se s největší pravděpodobností jedná o impakt.

Nové fotografie v infračerveném oboru ukazují, že tmavá skvrna pravděpodobně vznikla v důsledku srážky Jupiteru s kometou v oblasti poblíž jižního pólu planety. Ve viditelném světle byla oblast pozorovatelná jako tmavá „jizva“ v horních vrstvách atmosféry. V oboru infračerveného záření se jevila jako jasná plocha vzniklá v důsledku zahřátí horní troposféry planety.

Jsme neobyčejně šťastní, že jsme planetu Jupiter pozorovali ve správnou dobu, ve správném okamžiku, že jsme pozorovali tu správnou oblast Jupiteru a byli svědky této události. Nemohli jsme pozorování zorganizovat lépe,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník JPL.

Skvrna v místě dopadu komety do atmosféry JupiteruOrton a jeho tým astronomů zahájili pozorování časně ráno. Tato fotografie byla pořízena na vlnové délce 1,65 mikronu, což je vlnová délka, citlivá na sluneční světlo odražené od vysoké atmosféry planety Jupiter. Ukazuje jednak jasný střed skvrny a jednak na ni navazující oblak trosek směřující k severozápadu (vlevo nahoru).

Může se jednat o dopad komety, zatím si tím však nejsme úplně jisti,“ říká Orton. „K události došlo přesně v den, kdy si připomínáme výročí komety Shoemaker-Levy 9 a výročí přistání na Měsíci v projektu Apollo.“

Shoemaker-Levy 9 byla kometa, která se rozpadla na více než 20 pozorovatelných úlomků ještě před tím, než došlo k její srážce s Jupiterem v rozmezí 16. až 22. července 1994.

Fotografie pořízená dalekohledem KeckLeigh Fletcher, který spolupracoval s Ortonem na těchto posledních pozorováních, řekl: „Tato pozorování jsou nejzajímavější, jaká jsem kdy zažil při výzkumu vnějších planet za posledních 5 let.“

Pozorování bylo možno uskutečnit ve velkém rozsahu pomocí infračerveného dalekohledu IRTF díky mimořádnému úsilí obsluhujícího personálu včetně operátora dalekohledu Williama Golische. Ten obratně nasměroval tři přístroje dalekohledu během krátké doby na oblast Jupiteru, kde byla viditelná skvrna, čímž mohla být sledována na různých vlnových délkách.

Do pozorování se zapojily i další světové observatoře.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-112 a http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2009/07/21_bruise.shtml

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje