Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Srážka Jupiteru s kometou

Srážka Jupiteru s kometou

22.07.2009

Astronomové získali důkazy, že další vesmírné těleso bombardovalo planetu Jupiter, a to přesně 15 let po prvním pozorovaném impaktu úlomků komety Shoemaker-Levy 9.

Novou skvrnu objevil amatérský astronom Anthony Wesley (Austrálie), který planetu Jupiter vyfotografoval 19. 7. 2009. Na snímku, pořízeném o dva dny dříve ještě žádné stopy po srážce nebyly. Po publikování snímku, na kterém byl objeven nový temný „šrám“ v atmosféře obří planety, ještě tentýž den vědci JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) použili infračervený dalekohled NASA o průměru 3 m s názvem IRTF (Infrared Telescope Facility) na Mauna Kea (Havajské ostrovy) k detailnímu výzkumu, z kterého vyplynulo, že se s největší pravděpodobností jedná o impakt.

Nové fotografie v infračerveném oboru ukazují, že tmavá skvrna pravděpodobně vznikla v důsledku srážky Jupiteru s kometou v oblasti poblíž jižního pólu planety. Ve viditelném světle byla oblast pozorovatelná jako tmavá „jizva“ v horních vrstvách atmosféry. V oboru infračerveného záření se jevila jako jasná plocha vzniklá v důsledku zahřátí horní troposféry planety.

Jsme neobyčejně šťastní, že jsme planetu Jupiter pozorovali ve správnou dobu, ve správném okamžiku, že jsme pozorovali tu správnou oblast Jupiteru a byli svědky této události. Nemohli jsme pozorování zorganizovat lépe,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník JPL.

Skvrna v místě dopadu komety do atmosféry JupiteruOrton a jeho tým astronomů zahájili pozorování časně ráno. Tato fotografie byla pořízena na vlnové délce 1,65 mikronu, což je vlnová délka, citlivá na sluneční světlo odražené od vysoké atmosféry planety Jupiter. Ukazuje jednak jasný střed skvrny a jednak na ni navazující oblak trosek směřující k severozápadu (vlevo nahoru).

Může se jednat o dopad komety, zatím si tím však nejsme úplně jisti,“ říká Orton. „K události došlo přesně v den, kdy si připomínáme výročí komety Shoemaker-Levy 9 a výročí přistání na Měsíci v projektu Apollo.“

Shoemaker-Levy 9 byla kometa, která se rozpadla na více než 20 pozorovatelných úlomků ještě před tím, než došlo k její srážce s Jupiterem v rozmezí 16. až 22. července 1994.

Fotografie pořízená dalekohledem KeckLeigh Fletcher, který spolupracoval s Ortonem na těchto posledních pozorováních, řekl: „Tato pozorování jsou nejzajímavější, jaká jsem kdy zažil při výzkumu vnějších planet za posledních 5 let.“

Pozorování bylo možno uskutečnit ve velkém rozsahu pomocí infračerveného dalekohledu IRTF díky mimořádnému úsilí obsluhujícího personálu včetně operátora dalekohledu Williama Golische. Ten obratně nasměroval tři přístroje dalekohledu během krátké doby na oblast Jupiteru, kde byla viditelná skvrna, čímž mohla být sledována na různých vlnových délkách.

Do pozorování se zapojily i další světové observatoře.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-112 a http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2009/07/21_bruise.shtml

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje