Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Srážka Jupiteru s kometou

Srážka Jupiteru s kometou

22.07.2009

Astronomové získali důkazy, že další vesmírné těleso bombardovalo planetu Jupiter, a to přesně 15 let po prvním pozorovaném impaktu úlomků komety Shoemaker-Levy 9.

Novou skvrnu objevil amatérský astronom Anthony Wesley (Austrálie), který planetu Jupiter vyfotografoval 19. 7. 2009. Na snímku, pořízeném o dva dny dříve ještě žádné stopy po srážce nebyly. Po publikování snímku, na kterém byl objeven nový temný „šrám“ v atmosféře obří planety, ještě tentýž den vědci JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) použili infračervený dalekohled NASA o průměru 3 m s názvem IRTF (Infrared Telescope Facility) na Mauna Kea (Havajské ostrovy) k detailnímu výzkumu, z kterého vyplynulo, že se s největší pravděpodobností jedná o impakt.

Nové fotografie v infračerveném oboru ukazují, že tmavá skvrna pravděpodobně vznikla v důsledku srážky Jupiteru s kometou v oblasti poblíž jižního pólu planety. Ve viditelném světle byla oblast pozorovatelná jako tmavá „jizva“ v horních vrstvách atmosféry. V oboru infračerveného záření se jevila jako jasná plocha vzniklá v důsledku zahřátí horní troposféry planety.

Jsme neobyčejně šťastní, že jsme planetu Jupiter pozorovali ve správnou dobu, ve správném okamžiku, že jsme pozorovali tu správnou oblast Jupiteru a byli svědky této události. Nemohli jsme pozorování zorganizovat lépe,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník JPL.

Skvrna v místě dopadu komety do atmosféry JupiteruOrton a jeho tým astronomů zahájili pozorování časně ráno. Tato fotografie byla pořízena na vlnové délce 1,65 mikronu, což je vlnová délka, citlivá na sluneční světlo odražené od vysoké atmosféry planety Jupiter. Ukazuje jednak jasný střed skvrny a jednak na ni navazující oblak trosek směřující k severozápadu (vlevo nahoru).

Může se jednat o dopad komety, zatím si tím však nejsme úplně jisti,“ říká Orton. „K události došlo přesně v den, kdy si připomínáme výročí komety Shoemaker-Levy 9 a výročí přistání na Měsíci v projektu Apollo.“

Shoemaker-Levy 9 byla kometa, která se rozpadla na více než 20 pozorovatelných úlomků ještě před tím, než došlo k její srážce s Jupiterem v rozmezí 16. až 22. července 1994.

Fotografie pořízená dalekohledem KeckLeigh Fletcher, který spolupracoval s Ortonem na těchto posledních pozorováních, řekl: „Tato pozorování jsou nejzajímavější, jaká jsem kdy zažil při výzkumu vnějších planet za posledních 5 let.“

Pozorování bylo možno uskutečnit ve velkém rozsahu pomocí infračerveného dalekohledu IRTF díky mimořádnému úsilí obsluhujícího personálu včetně operátora dalekohledu Williama Golische. Ten obratně nasměroval tři přístroje dalekohledu během krátké doby na oblast Jupiteru, kde byla viditelná skvrna, čímž mohla být sledována na různých vlnových délkách.

Do pozorování se zapojily i další světové observatoře.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-112 a http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2009/07/21_bruise.shtml

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz