Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Splynutí dvou hvězd a nebezpečné hvězdy

Splynutí dvou hvězd a nebezpečné hvězdy

25.03.2011

Astronomům se poprvé podařilo zaregistrovat splynutí dvou hvězd v jeden objekt. Článek o tomto objevu byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics. Vědci pozorovali objekt s názvem V1309 Scorpii (v souhvězdí Štíra), který byl objeven již v roce 2008, kdy nápadně zvýšil svoji jasnost. V srpnu 2008 jeho jasnost vzrostla přibližně 10 000krát, což mělo za následek, že zářivý výkon objektu 30 000krát převyšoval svítivost Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti nás však nijak neovlivnil. V průběhu několika následujících měsíců jasnost objektu V1309 postupně klesala na výchozí hodnotu.

Nový objev měl i kousek štěstí. Romuald Tylenda (Nicolaus Copernicus Astronomical Center, Toruń, Polsko) prováděl se svými spolupracovníky z Varšavské univerzity od poloviny 90. let minulého století pátrání po přítomnosti temné hmoty ve vybrané části oblohy. Shodou okolností se ve stejném místě nachází i objekt V1309 Sco. Autoři nové práce provedli dodatečně k vlastním pozorováním ještě analýzu dat získaných během optických pozorování tzv. gravitačního čočkování (Optical Gravitational Lensing Experiment – OGLE), která uskutečnili pracovníci Varšavské univerzity.

V pozorovací řadě bylo zaznamenáno více než 2000 měření z období 2002 až 2010, na nichž byly objeveny změny jasnosti objektu V1309 Sco. Bylo zjištěno, že v této době jasnost zdroje záření periodicky kolísala, což astronomové vysvětlují tak, že se jednalo o blízkou (dotykovou) dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy, obíhající navzájem kolem sebe v periodě 1,4 dne. Perioda změn jasnosti objektu se postupně zkracovala tak, jak se hvězdy k sobě přibližovaly. V souladu s touto představou pak zvýšení jasnosti objektu V1309 v roce 2008 astronomové interpretují jako vzájemné splynutí obou hvězd.

V současné době není možné zjistit, jaký objekt představuje novorozená hvězda – její stavba by se měla odlišovat od „obyčejných“ hvězd. Objekt V1309 je však nyní zcela ukryt v oblacích hmoty, vyvržené při vzájemném splynutí. Předpokládá se, že se jí v nejbližší době podívá „na zoubek“ rovněž Hubblův kosmický dalekohled HST.

Nebezpečné hvězdy

A nyní něco z jiného soudku. Astronomové objevili v blízkém kosmickém okolí Slunce 18 hvězd, které mohou představovat pro naši Sluneční soustavu určité nebezpečí. Autoři objevu provedli analýzu údajů u 40 000 hvězd typu červeného trpaslíka spektrální třídy M. Vycházeli z informací o jejich radiální rychlosti a vzdálenosti od Země a na základě těchto znalostí vypočítali pohyby těchto hvězd během příští miliardy let.

Ukázalo se, že u 18 ze zkoumaných hvězd jsou poměrně vysoké šance jejich průchodu v blízkosti Sluneční soustavy. Avšak ani jedna z nich by se neměla bezprostředně srazit se Sluncem – s největší pravděpodobností mohou tyto hvězdy-vetřelci pouze destabilizovat Oortův oblak, který je jakýmsi „skladištěm“ kometárních jader. Podle současných předpokladů se Oortův oblak rozkládá v podobě tlusté kulové slupky ve vzdálenosti 50 000 až 100 000 astronomických jednotek od Slunce. Gravitace těchto „nebezpečných“ hvězd může způsobit, že planety Sluneční soustavy budou v budoucnu vystaveny velkému kometárnímu bombardování.

Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/ a
http://sciencenews.org/view/generic/id/71387/title/Two_stars_caught_fusing_into_one

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz