Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Spirální galaxie bez obalu

Spirální galaxie bez obalu

27.10.2010

ESO 042/10 tisková zpráva

Na sérii fotografií pořízených pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile je zachycena šestice působivých spirálních galaxií. Záběr byl získán v oboru infračerveného záření unikátní výkonnou kamerou HAWK-I. Astronomové doufají, že jim tyto snímky pomohou pochopit vznik a vývoj nápadných spirálních struktur v galaxiích.

Kamera HAWK-I [1] je jedním z nejnovějších a nejvýkonnějších přístrojů využívaných ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Její detektor je citlivý na infračervené záření, jež z velké části prostupuje skrze prachové závoje v ramenech galaxií, jinak zastiňující pohled ve viditelném světle. Ve srovnání se starší ale stále používanou kamerou pro infračervenou oblast ISAACHAWK-I 16krát více pixelů a jeden snímek pokrývá větší část oblohy. Díky použití nových technologií je kamera HAWK-I také mnohem citlivější na slabé infračervené záření [2]. Jelikož HAWK-I může sledovat galaxie zbavené matoucích efektů, spojených s prachem a plynem, je výborným nástrojem pro studium nesčetných starých hvězd tvořících jejich spirální ramena.    

Šestice galaxií byla snímána v rámci studia spirálních struktur, jehož vedoucím je Preben Grosbøl (ESO). Data byla získána s cílem pochopit jemné ale komplexní procesy, díky kterým hvězdy v těchto systémech vytvářejí spirální strukturu.

První snímek zachycuje spirální galaxii NGC 5247 s obrovskými rameny, která se nachází 60 - 70 milionů světelných let od nás. Na tuto galaxii se díváme prakticky přesně shora, což nám poskytuje výborný výhled na její tvar připomínající ‘větrník’. Galaxie se na obloze nachází ve zvířetníkovém souhvězdí Panny (Vir, Virgo).

Na druhém snímku je zachycena galaxie M 100 (aka NGC 4321), objevená již v 18. století. Je dokonalým příkladem takzvané ‘grand design spiral galaxy’ – třídy galaxií s velmi nápadnými a dobře definovanými spirálními rameny. Galaxie se nachází ve vzdálenosti asi 55 milionů světelných let od Země. Patří ke kupě galaxií Virgo a na obloze ji naleznete v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices, Com).

Třetí obrázek zachycuje galaxii NGC 1300 s rameny, která se napojují na konce neobvykle nápadné centrální příčky. Tato galaxie je pokládána za prototyp spirální galaxie s příčkou a nachází se ve vzdálenosti asi 65 milionů světelných let od nás. Na obloze ji naleznete v souhvězdí Eridanus (Eri).

Spirální galaxie na čtvrtém snímku nese označení NGC 4030 a nachází se 75 milionů světelných let od nás. Na obloze ji naleznete v souhvězdí Panny (Vir). V roce 2007 v této galaxii vzplanula supernova (exploze hvězdy téměř tak jasná jako samotná galaxie), kterou objevil japonský astronom amatér a astronaut Takao Doi.

Pátý snímek zachycuje relativně blízkou spirální galaxii NGC 2997, která se nachází zhruba 30 milionů světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Vývěvy (Antila, Ant). NGC 2997 je nejjasnějším členem skupiny galaxií Antila, patřící k místní superkupě. Místní skupina galaxíí, jejíž členkou je naše Galaxie, patří ke stejné superkupě.  

A na závěr tady máme galaxii NGC 1232, krásnou galaxii vzdálenou 65 milionů světelných let. Na obloze se nachází v souhvězdí Eridanus (Eri) a patří k přechodovým typům spirálních galaxií – její tvar neodpovídá ani klasické spirále, ale ani spirále s příčkou. Záběr této galaxie a jejího souputníka NGC 1232A získaný ve viditelném světle byl jedním z prvních publikovaných snímků pořízených pomocí VLT (eso9845). Kamera HAWK-I se k ní tentokrát vrátila, aby ukázala její odlišný vzhled při pohledu v infračerveném oboru spektra.

Jak názorně ukazuje tato galerie, kamera HAWK-I nám umožňuje spatřit spirální struktury těchto šesti jasných galaxií v neobvyklých detailech a čistotě, která je možná jen díky pozorování v infračerveném záření.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] HAWK-I znamená ‘High-Acuity Wide-field K-band Imager’. Další technická data ke kameře naleznete v tiskové zprávě  (eso0736).

[2] Další informace o přístrojích dalekohledu VLT naleznete na http://www.eso.org/public/teles-instr/vlt/vlt-instr.html.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey telescopes Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje