Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Skrytý ohnivý pás Oriona

Skrytý ohnivý pás Oriona

15.05.2013

ESO 021/13 tisková zpráva

Nový působivý snímek kosmických oblaků v souhvězdí Orion odhaluje strukturu připomínající ohnivý pás. Oranžové tóny reprezentují slabé okem nepozorovatelné infračervené vyzařování prachových zrn ukrytých v chladném mezihvězdném plynu. Pozorování provedl dalekohled APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který v Chile provozuje ESO.

Oblaka plynu a mezihvězdného prachu představují surový materiál, ze kterého vznikají hvězdy. Drobná prachová zrnka nám však brání ve výhledu, takže objekty ukryté uvnitř oblaků nebo ležící za nimi se pozorují velmi obtížně – přinejmenším na vlnových délkách viditelného světla. Díky tomu je velmi složité sledovat v přímém přenosu proces zrodu hvězd. 

To je jeden z důvodů, proč astronomové potřebují používat přístroje schopné zachytit i jiné vlnové délky elektromagnetického záření. Na submilimetrových vlnových délkách prachová zrnka díky své teplotě několika desítek stupňů nad absolutní nulou [1] místo pohlcování světla sama vyzařují. Teleskop APEX pracující ve výšce 5 000 m n. m. na planině Chajnantor v Chilských Andách se svou kamerou LABOCA citlivou na záření s vlnovými délkami v submilimetrové oblasti, je pro tento typ pozorování ideálním nástrojem.

Tento působivý nový záběr zachycuje pouhou část mnohem většího komplexu označovaného jako Molekulární oblak v Orionu. Jedná se velmi pestrou směsici jasných mlhovin, mladých horkých hvězd a chladných prachových oblaků. Celá oblast má na délku stovky světelných let a nachází se asi 1 350 světelných let od nás. Záření submilimetrových vlnových délek vychází z chladných oblaků prachu a na tomto snímku je zobrazeno v oranžových tónech. Pro lepší představu je pozorování teleskopu APEX složeno s mnohem přirozenějším snímkem ve viditelném světle. 

Velký jasný oblak v pravém horním rohu snímku je dobře známá Mlhovina v Orionu, označovaná též jako Messier 42 (M 42). Ta je snadno pozorovatelná pouhým okem jako slabě difúzní prostřední hvězda Orionova meče. Mlhovina v Orionu je nejjasnější částí mohutné hvězdné porodnice, v níž přicházejí na svět nové hvězdy. Zároveň se jedná o Zemi nejbližší oblast s probíhající intenzivní hvězdotvorbou. 

Oblaka prachu vytvářejí díky fyzikálním procesům – gravitačnímu kolapsu a působení hvězdného větru – složitá vlákna, plochy a bubliny. Hvězdný vítr představuje proud částic, který odchází z atmosféry hvězdy a je dost mohutný na to, aby svým působením tvaroval okolní plyn do komplikovaných tvarů, jaké můžeme vidět na tomto snímku.

Astronomové využili tato i další data získaná teleskopem APEX a zkombinovali je se snímky získanými družicí Herschel (Herschel Space Observatory, ESA) při pátrání po protohvězdách – počátečních fázích vzniku hvězd – v oblacích Oriona. Zatím bylo nalezeno 15 kandidátů, kteří vypadají mnohem jasnější na delších vlnách než na kratších. Tyto nově objevené vzácné objekty patrně patři k nejmladším dosud nalezeným protohvězdám. Astronomové se tak více přiblížili k okamžiku, kdy se hvězda začíná formovat.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Teplejší objekty uvolňují většinu záření na krátkých vlnových délkách, chladnější objekty naopak na delších. Například velmi horké hvězdy s povrchovou teplotou 20 000 K mají modrou barvu, chladnější hvězdy s povrchovou teplotou 3 000 K jsou červené. Oblak prachu s teplotou 10 K vyzařuje nejvíce na ještě delších vlnách – s délkou 0,3 mm – tedy v části spektra, na které je citlivá kamera teleskopu APEX.

 

Další informace

Výzkum protohvězd v této oblasti je popsán v článku “A Herschel and APEX Census of the Reddest Sources in Orion: Searching for the Youngest Protostars” autorů A. Stutz a kol., který vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Pozorování přístrojem APEX použitá na tomto snímku provedli Thomas Stanke (ESO), Tom Megeath (University of Toledo, USA) a Amelia Stutz (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo). APEX je společným projektem Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Činnost dalekohledu APEX na planině Chajnantor zajišťuje ESO.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email:
votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Amelia Stutz; Max Planck Institute for Astronomy; Heidelberg, Germany; Tel.: +49 6221 528 412; Email: stutz@mpia.de

Thomas Stanke; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6116; Email: tstanke@eso.org; 

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1321. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz