Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Skrytý ohnivý pás Oriona

Skrytý ohnivý pás Oriona

15.05.2013

ESO 021/13 tisková zpráva

Nový působivý snímek kosmických oblaků v souhvězdí Orion odhaluje strukturu připomínající ohnivý pás. Oranžové tóny reprezentují slabé okem nepozorovatelné infračervené vyzařování prachových zrn ukrytých v chladném mezihvězdném plynu. Pozorování provedl dalekohled APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který v Chile provozuje ESO.

Oblaka plynu a mezihvězdného prachu představují surový materiál, ze kterého vznikají hvězdy. Drobná prachová zrnka nám však brání ve výhledu, takže objekty ukryté uvnitř oblaků nebo ležící za nimi se pozorují velmi obtížně – přinejmenším na vlnových délkách viditelného světla. Díky tomu je velmi složité sledovat v přímém přenosu proces zrodu hvězd. 

To je jeden z důvodů, proč astronomové potřebují používat přístroje schopné zachytit i jiné vlnové délky elektromagnetického záření. Na submilimetrových vlnových délkách prachová zrnka díky své teplotě několika desítek stupňů nad absolutní nulou [1] místo pohlcování světla sama vyzařují. Teleskop APEX pracující ve výšce 5 000 m n. m. na planině Chajnantor v Chilských Andách se svou kamerou LABOCA citlivou na záření s vlnovými délkami v submilimetrové oblasti, je pro tento typ pozorování ideálním nástrojem.

Tento působivý nový záběr zachycuje pouhou část mnohem většího komplexu označovaného jako Molekulární oblak v Orionu. Jedná se velmi pestrou směsici jasných mlhovin, mladých horkých hvězd a chladných prachových oblaků. Celá oblast má na délku stovky světelných let a nachází se asi 1 350 světelných let od nás. Záření submilimetrových vlnových délek vychází z chladných oblaků prachu a na tomto snímku je zobrazeno v oranžových tónech. Pro lepší představu je pozorování teleskopu APEX složeno s mnohem přirozenějším snímkem ve viditelném světle. 

Velký jasný oblak v pravém horním rohu snímku je dobře známá Mlhovina v Orionu, označovaná též jako Messier 42 (M 42). Ta je snadno pozorovatelná pouhým okem jako slabě difúzní prostřední hvězda Orionova meče. Mlhovina v Orionu je nejjasnější částí mohutné hvězdné porodnice, v níž přicházejí na svět nové hvězdy. Zároveň se jedná o Zemi nejbližší oblast s probíhající intenzivní hvězdotvorbou. 

Oblaka prachu vytvářejí díky fyzikálním procesům – gravitačnímu kolapsu a působení hvězdného větru – složitá vlákna, plochy a bubliny. Hvězdný vítr představuje proud částic, který odchází z atmosféry hvězdy a je dost mohutný na to, aby svým působením tvaroval okolní plyn do komplikovaných tvarů, jaké můžeme vidět na tomto snímku.

Astronomové využili tato i další data získaná teleskopem APEX a zkombinovali je se snímky získanými družicí Herschel (Herschel Space Observatory, ESA) při pátrání po protohvězdách – počátečních fázích vzniku hvězd – v oblacích Oriona. Zatím bylo nalezeno 15 kandidátů, kteří vypadají mnohem jasnější na delších vlnách než na kratších. Tyto nově objevené vzácné objekty patrně patři k nejmladším dosud nalezeným protohvězdám. Astronomové se tak více přiblížili k okamžiku, kdy se hvězda začíná formovat.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Teplejší objekty uvolňují většinu záření na krátkých vlnových délkách, chladnější objekty naopak na delších. Například velmi horké hvězdy s povrchovou teplotou 20 000 K mají modrou barvu, chladnější hvězdy s povrchovou teplotou 3 000 K jsou červené. Oblak prachu s teplotou 10 K vyzařuje nejvíce na ještě delších vlnách – s délkou 0,3 mm – tedy v části spektra, na které je citlivá kamera teleskopu APEX.

 

Další informace

Výzkum protohvězd v této oblasti je popsán v článku “A Herschel and APEX Census of the Reddest Sources in Orion: Searching for the Youngest Protostars” autorů A. Stutz a kol., který vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Pozorování přístrojem APEX použitá na tomto snímku provedli Thomas Stanke (ESO), Tom Megeath (University of Toledo, USA) a Amelia Stutz (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo). APEX je společným projektem Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO. Činnost dalekohledu APEX na planině Chajnantor zajišťuje ESO.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email:
votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Amelia Stutz; Max Planck Institute for Astronomy; Heidelberg, Germany; Tel.: +49 6221 528 412; Email: stutz@mpia.de

Thomas Stanke; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6116; Email: tstanke@eso.org; 

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1321. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz