Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Skrytá populace neutronových hvězd

Skrytá populace neutronových hvězd

30.05.2013

Na publikovaném obrázku je znázorněn exotický objekt naší Galaxie s označením SGR 0418+5729 (zkráceně SGR 0418). Ve skutečnosti se jedná o tzv. magnetar, což je typ neutronové hvězdy, která rotuje relativně pomalu a příležitostně generuje intenzivní záblesky rentgenového záření.

Jediným hodnověrným zdrojem energie emitované při těchto vzplanutích je magnetická energie „uskladněná“ uvnitř hvězdy. Většina magnetarů má velmi silné povrchové magnetické pole, které je 10krát až 1000krát silnější, než je průměrná hodnota pro neutronové hvězdy. Nová data ukazují, že objekt SGR 0418 takovému modelu nevyhovuje. Jeho povrchové magnetické pole je podobné tomu, jaké převažuje u neutronových hvězd.

V levé části následujícího obrázku ukazují data získaná družicí NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objekt SGR 0418 jako růžový zdroj záření uprostřed. Data ve viditelném světle z dalekohledu William Herschel na ostrově La Palma a údaje v oboru infračerveného záření ze Spitzerova kosmického dalekohledu jsou znázorněna červenou, zelenou a modrou barvou.

V pravé části obrázku je umělecké ztvárnění ukazující detailní pohled do nitra objektu SGR 0418. Tato ilustrace upozorňuje na oslabené povrchové magnetické pole magnetaru a relativně silné magnetické pole přetrvávající ve žhavém nitru hvězdy. Rentgenové emise zaznamenané družicí Chandra pocházejí z malé horké skvrny, která na obrázku není zakreslena. Na konci pozorovaného vzplanutí měla tato skvrna poloměr pouhých 160 metrů, zatímco poloměr neutronové hvězdy je zhruba 12 kilometrů.

Astronomové monitorovali chování objektu SGR 0418 po dobu více než 3 roky pomocí družic Chandra X-ray Observatory (NASA), XMM-Newton (ESA) a dále družic Swift a RXTE (obě NASA). Byli schopni vytvořit přesný odhad intenzity vnějšího magnetického pole na základě měření změn rychlosti rotace objektu během vzplanutí rentgenového záření. Tato vzplanutí jsou pravděpodobně způsobena vznikem prasklin v kůře neutronové hvězdy při uvolnění nahromaděného napětí v silném magnetickém poli nacházejícím se pod povrchem hvězdy.

Na základě modelování vývoje chladnutí neutronové hvězdy a její kůry, jakož i pozvolného slábnutí jejího magnetického pole astronomové odhadli, že stáří objektu SGR 0418 je přibližně 550 000 roků. To znamená, že je starší než většina jiných magnetarů a jeho dosti dlouhou životnost možná umožnila intenzita povrchového magnetického pole, která postupně klesá. Protože kůra je oslabována a vnitřní magnetické pole je relativně silné, stále zde může docházet k rentgenovým vzplanutím.

Důsledky těchto závěrů pro pochopení explozí supernov a četnosti a vývoje magnetarů jsou diskutovány v tiskové zprávě (viz http://chandra.harvard.edu/press/13_releases/press_052313.html).

Magnetar SGR 0418 je součástí naší Galaxie. Od Země je vzdálen 6 500 světelných roků. Tyto nové informace budou publikovány 10. 6. 2013 v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2013/sgr0418/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz