Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

Saturnův měsíc Iapetus je pokryt cizím prachem

15.12.2009

Iapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím – jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini, která od 1. 7. 2004 obíhá kolem planety Saturn, poskytují velmi přesvědčivé důkazy, které vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang. Na analýze snímků se podílel vědecký tým odborníků mj. z Cornell University.

Toto není zrovna ten nejdůležitější problém na světě,“ říká profesor astronomie Joseph A. Burns, člen výzkumného týmu. „Je to však velká záhada, která zaměstnávala astronomy celá staletí.“

Iapeta objevil v roce 1671 Giovanni Domenico Cassini. Nový měsíc na sebe hned upoutal pozornost: bylo možné jej pozorovat pouze na polovině jeho oběhu kolem Saturnu. Na druhé polovině dráhy byl „neviditelný“. Cassini správně předpokládal, že za to mohou odlišné vlastnosti povrchu jeho dvou polokoulí – jedna je světlá a druhá naopak tmavá.

Od obrázků měsíce Iapetus, které pořídily sondy Voyager před zhruba 30 roky, potvrzujících zajímavé barevné schéma měsíce, byli vědci bezradní při vysvětlování, zda velký rozdíl mezi světlou a tmavou polokoulí měsíce je důsledkem vnějších částic, dopadajících na jeho povrch z jiných těles, nebo zda tmavý materiál na povrchu je důsledkem jeho vnitřní aktivity. Nyní je zcela jasné, že prach pochází odjinud.

Světlá polokoule Saturnova měsíce IapetusPři studiu snímků ze sondy Cassini, pořízených především během těsného přiblížení v září 2007, astronomové potvrdili, že tmavý vzhled jedné polokoule měsíce Iapetus, pojmenované jako Cassini Regio, je důsledkem toho, že čelní strana měsíce byla bombardována drobnými částicemi pocházejícími z dalšího měsíce Phoebe. Tento měsíc obíhá kolem Saturnu po vzdálenější dráze a v opačném směru než Iapetus.

Je to již letitá teorie, avšak teprve v článku, publikovaném v říjnovém čísle časopisu Nature, oznámili tři astronomové Cornell University objev obrovského prstence částic – o zhruba 10 000krát větší rozloze než proslulý systém doposud známých prstenců – kolem planety Saturn, v okolí dráhy měsíce Phoebe. Jeho existence nasvědčuje tomu, že měsíc je zdrojem materiálu pro vytváření nově objeveného prstence. Burns předpokládá, že tento prstenec je právě tou kouřovou „střelnou zbraní“, zabezpečující přenos prachu na měsíc Iapetus a další satelity na dráze kolem Saturnu.

Malé bílé krátery, které jsou roztroušeny po tmavé polokouli měsíce Iapetus, ukazují na nános tmavého prachu o tloušťce několika metrů, pokrývající bílý ledový povrch, který odpovídá původnímu povrchu Iapeta. Fotografie rovněž odhalily, že veškerý materiál na čelní straně je mnohem červenější než jasnější zadní polokoule – což je další důkaz, že prach pokrývající přední stranu, pochází z vnějších zdrojů.

Jiné fotografie ukazují, že přechod z tmavé na světlou polokouli není plynulý; jedná se spíše o různorodou skvrnitou oblast, pokrytou světlými a tmavými skvrnami. Astronomové tvrdí, že jejich charakter podporuje dřívější teorie, popsané ve společné práci v časopise Science, že tmavé části měsíce mají tendenci se zahřívat, když na ně dopadá sluneční světlo, což vede k vypařování ledu, uloženého vespod. To způsobuje, že některé tmavé skvrny jsou dokonce ještě tmavší, což vytváří strakatý vzhled povrchu.

Související článek: Nový obrovský Saturnův prstenec.

Zdroj: http://www.news.cornell.edu/stories/Dec09/CassiniIapetus.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje