Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Rudá záře vzniku hvězd

Rudá záře vzniku hvězd

31.03.2011

ESO 011/11 tisková zpráva

Na snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT září intenzivní rudou barvou oblak vodíku obklopující hvězdokupu NGC 371. Tyto hvězdné jesličky se nacházejí v sousední galaxii – v Malém Magellanově oblaku.

Dominantou tohoto záběru je útvar připomínající kaluž krve. Oblaka ionizovaného vodíku známé jako 'HII oblasti' (HII region) jsou ale spíše než se smrtí spojeny se zrodem velkého množství hvězd. Příkladem tohoto typu astronomického objektu je otevřená hvězdokupa s mlhovinou s katalogovým označením NGC 371. Všechny stálice v hvězdokupě vznikly ze stejné HII oblasti a při svém formování spotřebovaly větší část materiálu původního oblaku. To, co vidíme na obrázku, je tak pouhý zbytek – vodíková obálka obklopující mladou hvězdokupu.
 
NGC 371 se nachází v Malém Magellanově oblaku, což je trpasličí galaxie vzdálená jen 200 000 světelných let od Země. V této malé galaxii bychom nalezli hvězdy ve všech stadiích vývoje – od vysoce svítivých mladých stálic až po závěrečné fáze života v podobě pozůstatků po výbuších supernov. Mladé hvězdy produkují velké množství ultrafialového záření, které rozzařuje zbytky vodíkové mlhoviny v okolí až do vzdálenosti několika set světelných let.

Snímek dokumentující tento jev byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS1.

Otevřené hvězdokupy nejsou nijak ojedinělými objekty a řadu hezkých exemplářů bychom našli i v naší Galaxii. NGC 371 je však velmi zajímavá vysokým počtem proměnných hvězd, které se zde vyskytují. Proměnné hvězdy mění s časem svoji jasnost. Velmi zajímavé jsou pomalu pulsující 'B hvězdy' (B stars), které astronomové využívají k průzkumu vnitřní stavby hvězd prostřednictvím metody známé jako ‚astroseismologie' [1].  Řada těchto hvězd byla nalezena i v hvězdokupě NGC 371. Proměnné hvězdy obecně hrají v astronomii jednu z klíčových rolí, neboť některé typy jsou například používány k měření vzdáleností galaxií, a tím k určování věku vesmíru. 

Originální data pro tento snímek vybral z archivu ESO Manu Mejias v rámci soutěže Hidden Treasures [2]. Hned trojice prací tohoto autora se dostala do první dvacítky a jeho zpracování záběru NGC 371 se umístilo celkově na šestém místě.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Astroseismologie je obor, který prostřednictvím frekvenční analýzy oscilací studuje vnitřní strukturu pulsujících hvězd. Tento přístup je velmi podobný studiu zemského nitra na základě šíření zemětřesných vln vnitřními vrstvami planety.

[2] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami včetně kompletně hrazené návštěvy na observatoři Cerro Paranal v Chile s technologicky nejvyspělejším dalekohledem světa VLT, kterou získal absolutní vítěz. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz