Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Roj prastarých hvězd

Roj prastarých hvězd

08.12.2010

ESO 048/10 tisková zpráva

V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup – početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech. Studium těchto 'hvězdných rojů' odhaluje mnoho důležitých informací o historii naší galaxie a vývoji hvězd.

Kulová hvězdokupa Messier 107 (M 107 aka NGC 6171) je stará kompaktní skupina hvězd, která se nachází asi 21 000 světelných let od nás. M 107 je jako přelidněná metropole: tisíce hvězd jsou zde namačkány v prostoru, jehož průměr je jen 20krát větší než vzdálenost Slunce a jeho nejbližšího hvězdného souseda – alfy Centauri. Mnoho stálic již dospělo do vývojového stádia rudého obra, jedné z posledních etap v životě hvězdy, a na snímku mají žluto-oranžovou barvu.   

Kulové hvězdokupy se řadí k vůbec nejstarším objektům ve vesmíru. Hvězdy, které obsahují, vznikly z jednoho oblaku mezihvězdné hmoty v přibližně stejnou dobu – typicky zhruba před 10 miliardami let. Všechny stálice mají poměrně nízkou hmotnost a jako takové spalují vodík ve svém nitru mnohem pomaleji než ‚hvězdní bumbrlíčci‘. Kulové hvězdokupy se zformovaly v nejrannějších stádiích vývoje svých mateřských galaxií a jejich studium tedy může poskytnout důležité informace o vývoji dané galaxie i hvězd, které ji tvoří. 

Kulová hvězdokupa M 107 patří k intenzivně sledovaným objektům, jelikož byla na jednom ze 160 hvězdných polí vybraných pro přehlídku Pre-FLAMES (Pre-FLAMES Survey) – předběžný průzkum provedený mezi lety 1999 a 2002 pomocí 2,2 m dalekohledu na observatoři La Silla (Chile) za účelem nalezení vhodných hvězd pro další následná pozorování pomocí VLT a spektroskopického zařízení FLAMES [1]. Přístroj FLAMES umožňuje pozorovat najednou až 130 jednotlivých objektů v zorném poli, což je vhodné především při spektroskopickém studiu hvězdami hustě pokrytých oblastí, jako jsou například kulové hvězdokupy.    

Kulovou hvězdokupu M 107 naleznete na obloze v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus, Oph) severně od klepet nebeského Štíra (Scorpius, Sco). Není sice pozorovatelná pouhým okem, ale při zdánlivé magnitudě kolem 8 je možné ji v místech s tmavou oblohou pozorovat již malými dalekohledy. Průměr objektu na obloze dosahuje 13’ (úhlových minut), což při dané vzdálenosti odpovídá reálnému průměru asi 80 světelných let. Je zajímavé, že téměř polovinu všech kulových hvězdokup, které známe v Galaxii, naleznete v souhvězdích Střelce, Štíra a Hadonoše, tedy zhruba směrem do centra Galaxie. Důvod je však jednoduchý: jelikož se všechny kulové hvězdokupy pohybují po protáhlých drahách kolem středu Galaxie, je statisticky pravděpodobnější, že je budeme pozorovat častěji v tomto směru. 

Kulovou hvězdokupu dnes známou jako M 107 objevil Pierre Méchain v dubnu 1782. Objekt byl spolu s dalšími šesti zařazen do seznamu 'Přidaných objektů Messierova katalogu‘ (Additional Messier Objects), které původní finální verze Messierova katalogu nehvězdných objektů zveřejněného o rok dříve neobsahovala. Dne 12. května 1793 hvězdokupu nezávisle objevil také William Herschel, který u ní jako první v historii rozlišil jednotlivé hvězdy. Teprve v roce 1947 však dostala tato hvězdokupa své číslo 107 a stala se tak poslední hvězdokupou zařazenou přímo de slavného Messierova katalogu.
 
Uvedený snímek je složen z jednotlivých expozic získaných kamerou WFI (Wide Field Camera) na dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chille. Barevná kompozice vznikla složením záběrů pořízených přes filtry pro modrou, zelenou a blízkou infračervenou oblast spektra.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Fibre Large Array Multi-Element Spectrograph

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz